Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFederace života a smrti 7. díl
Autor
Domii
"Omluvte mě."
Zvedl se od stolu a odešel z místnosti. Když se za ním zavřely dveře, hlasitě vydechl. Neměl rád vysokou politiku. Vadilo mu, že jedno špatné slovo mohlo zničit miliardy životů.
"Cleary, slyším."
"Pane, tady Prague. Právě jsme přijali volání na tísňové frekvenci."
"Měli jste to přesměrovat na Enterprise. Pusťte mi to."
Chodbou se ozvalo praskání, pak se špatně rozeznatelný ozval hlas.
"Zaútočil…velk…raty…inform…neposíl…ádné posi…"
Najedou signál zesílil, šum se ztratil.
"My jsme…"
Ticho.
"Signál zmizel, pane. Máme tu ještě telemetrii ze senzorů…"
"A co v ní je?" Cleary začal znít netrpělivě.
"Než jsme ztratili signál, zjistili jsme dvacet sedm aktivních transwarp obvodů…"
"Chápu. Směr?"
"Míří sem, pane."
Promnul si oči.
"Připravte loď k bitvě a informujte velení stanice. Za moment jsem na můstku. Cleary konec."
Dvacet sedm A to to měl být skvělý den...
Vrátil se zpátky do konferenční místnosti.
"Je mi líto, dámy a pánové, že vás musím vyrušit. Dálkové senzory zachytily transwarp obvody na přibližovacím kursu. Prosím, přesuňte se co nejrychleji do bezpečí." Všichni v místnosti se začali dívat jeden na druhého.
"Opakuji, přesuňte se co nejrychleji do bezpečí. Nejsem schopen vám ho zaručit, pokud zůstanete na stanici."
Diplomati se začali jeden po druhém zvedat. Císař Morath něco prohodil se svým doprovodem a pak se usmál. Prezident došel ke Clearymu.
"Je to zlé, kapitáne?"
"Nejsem si jist, že to lodě v současném okolí stanice zvládnou, pane."
"A Prague?"
"Ještě nikdy nebyla v boji, pane. Neznám její schopnosti, ale posádka je nově složená, ještě není sehraná dohromady. Má působivou výzbroj…"
"Budete jí muset věřit, kapitáne. To je rozkaz."
"Ano, pane."
Cleary dal ruku k odznaku, že zavolá loď.
"Kolik?" zeptal se prezident.
"Dvacet sedm. Nejmíň."
"Dobrá. Dělejte svou práci."
Prezident se otočil a odešel.
Kapitán zmáčkl odznak. "Prague, tady Cleary. Jeden k přenosu."
Přenos skončil v transportní místnosti.
"Kapitáne, prosím, následujte mě," neplýtvala Auriel časem. Cleary za ní zamířil k nejbližšímu turbovýtahu.
"Komandére, stav?" zeptal se kapitán za pochodu.
"Všechny systémy běží na sto procent. Při vašem transportu jsme se odpojili od stanice. Loď čeká na rozkazy, pane..."
Cleary vycítil v jejím hlase nejistotu.
"Co máte na srdci, komandére?"
Došli k výtahu.
"Neznáte loď, pane. Neznáte výzbroj, manévrovací schopnosti, obranu, rychlost. Před několika hodinami jste ještě ani nevěděl, že Prague existuje. Se vší úctou, pane..."
Výtah přijel.
"Nevěříte, že bych byl schopen vést loď do bitvy, komandére? Nemůžu popřít, že loď znáte lépe než já. Na druhou stranu, vy nemáte zkušenosti s bojem. Takže než dojedeme na můstek, mi vtlučte do hlavy základy."
"Kapitán na můstku!" řekl, a udělal krok stranou, pak se otočil na Clearyho.
Romulan...?
"Jsem T'Shriek, pane, váš druhý důstojník." Napřáhl ruku. Cleary ji chytil a potřásl v odpovědi.
"Těší mě, nadporučíku. Seznámení necháme na jindy, teď máme jiné starosti."
Cleary sedl do kapitánského křesla. Konečně si připadal jako doma. Pak se podíval na obrazovku. Akorát včas, aby si všiml první krychle vynořující se z transwarpu.
"Poplach!"....