Brouček na dně moře

BROUČEK NA DNĚ MOŘE 

     brouk plave já taky plavu všichni plavou sem a tam ahoj broučku jak se máš dávej pozor ať se neutopíš jsou tu žraloci velryby a velký ryby brouček plave dál a dál a vtom najednou spadne dolů na dno co se to se mnou děje

     leží tu podivné broučí krovky, lastury a škeble a také nějaké vílí šaty a z mrtvých velryb zuby též kormidla stěžně jakési z potopených lodí a perly netajících krup z andělských mračen kde to jsem diví se brouček a kde jsou ostatní neumí tak hluboko se ponořit

     jak tak vidím asi ne asi sem nedoplavali a brouček jde dál to je krása tady je mušle otevírací a zavírací a v ní je perla hele a tady veliká ryba copak to je asi za rybu a tady nejhezčí víla má žluté vlasy a zelené šaty to bude nejspíš rolnička ještě že mě ta veliká ryba nesnědla a teď se jdeme modlit

     a jde on na prvním místě jde dveřmi do lastury tam je tolik krásných závěsů a brouček si říká tady by mohl někde být bůh dna a všech rybiček malých i velikých a také velryby a opravdu bůh tam sedí až vzadu v lastuře a říká copak tady děláš broučku jak ses tady vzal na dně moře a brouk říká já plavu mraky plavou všichni plavou co je na tom divného

     něco a vůbec s’mi neřek’ co tady děláš no šel jsem se pomodlit ó někdo se přišel pomodlit tak se modli no tak a brouček se nemodlí tak dělej ty jeden co tady ještě děláš už ses měl dávno sebrat a jít a ještě si z modlením ani nezačal tak já začnu a brouček začal modli modli modli to je modlení ze mne si nikdo nebude dělat srandu a broučka sebral dal ho do klece a za klecí bílá velká ryba z ostrýma zubama a říkala to bude pochoutka brouček brečel až probudil kamarádku velrybu pluje pluje a volá broučku broučku kde jsi tady tady velrybo zachraň mne jo jo jenom tady zapíchnu tu rybu jau jau co děláš ty když si čekám na pochoutku i když je moc malinká necháš jí nebo uvidíš mám oči tak vidím a neříkej že oči nemám bůh se naštve nehádejte se nebo si donesu kouzelnou hůlku kamarádce rybě napadlo budu

     a budu se hádat dělá mi to dobře fajn se po tom tráví nejdřív se pohádat pak se pomodlit před jídlem a potom chramst říká ta velká bílá ryba s ostrýma zubama a vůbec navštívila jsem zubaře a ten mi řekl stále se musíte něčím krmit madam a nebo se musíte modlit protože ty zuby vám rostou a rostou a musíte si je nějak obrousit jakož i expanzi vaší duše to je nehorázné máte tu boha a nebrousíte si jím hranice své duše ale brouček si říká no nechám je tady moc jim to povídá raději se vypravím dál a jde a jde a jde míjí nějakou studnu slaďounké vody a u ní hlídá mořský koník pořehtává si a jak spatří broučka hned mu nabízí hele broučku chceš se na mně projet

     jo tak si naskoč jau nemůžeš dávat pozor a jedeme hibaj hibaj a mořský kůň jede to sem ho napálil dovezu ho k domu tučňáka jechecheche kam to jedeš uvidíš kdo v tom bydlí tučňák jechecheche pomóc pomóc já se tučňáka bojím on je moc veliký tučňáku volá kůň

     co je furt ptá se tučňák kdo se mě bojí copak žeru broučky a nebo koníky pojďte dál mám tu něco dobrého pro vás pro tebe oves koníku a tobě broučku lesk na krovky co ty na to jo jo to se mi líbí lesk to beru a tučňák říká můžete si na mých zádech postavit domeček z těch pěkných kamínků co tu leží na dně fajn a brouček s koníkem se pustili do práce a už mají pěkný domeček a na stolečku večer podmořskou svíčku to je fakt dost hustá svíčka svítí a brouček čte koníkovi pohádku na dobrou noc a ta pohádka se líbí i tučňákovi poslouchá a ani se nehne aby ten domeček z jeho zad nespadl

     byl jednou jeden tučňák a ten věznil ve svém podmořském hradě vílu a to se přece nesmí takhle věznit tanečnici která má skotačit někde na hladině a se surfery sjíždět přílivové vlny a tak se rozhodl brouček že ji vysvobodí he a povedlo se mu to on došel až k tučňákovi a zavesloval krovkami tučňák se lekl nějakého podmořského vlnobití a hlavně se bál o svůj domeček kde by pak bydlel že a tak vyběhl ven a držel zdi svého domku a brouček zatím vyvedl vílu ven a vzal ji za ruku a poslal ji k hladině zrovna nad ní padaly krupky plno krupek jako hvězdičky

     tak a teď jdeme spát povídá brouček hezky do postele a všichni usnuli únavou jenom kůň ne v noci stál nemohl vydržet s tím broukem potichu odešel k vrátkům potichu je otevřel aby ani jednou neskřípla odešel ven a co to vidí venku je cesta která tu nikdy nebyla šel tedy po ní a najednou v hustým lese končí zvedne hlavu nahoru a co to vidí

     na hladinu moře padají ledové krupky proklouznou pod vodu a tají to jsou hvězdičky říká si kůň já bych se na ně chtěl podívat brr studí ale já jsem mořský kůň a jak se budu cítit nad vodou he třeba tam ale poběží obyčejní koníčci co se pasou vysoko v horách o kterých tady pod mořem vůbec nic nevíme jako by ani nebyly my přece máme svoje podmořské hory a na nich louky a mořský koníček hup a už je nad hladinou

     a co teď dělá plave na břeh tady je přece můj domov co asi dělá moje maminka přijde dovnitř a co to vidí v domě je žralok a pochutnává si na mamince a tatínkovi z pláčem skočí do talíře a povídá já musím umřít já já já já žralok vystrčí zuby a zapíchne ho a posledními hlasy povídá á á maminko tatínku za vás umírám á á

     a už putuje vnitřnostmi žraloka alejí jeho žeber žaludek kroutí se nad ním jak mračna v bouři to jsou stahy žraločího hladu teď nezbývá než se stát součástí tohoto světa kde zuby jak hvězdy nad hlubinou se nade mnou zavřely ani zařehtat svoji mořskou písničku hop hop si nemůžu a smutný koníček vzpomíná na maminku a na tatínka ale to už se probudil v domečku na hřbetě tučňáka i brouček inu je ráno ráno krásné ráno říká si brouček ale kdepak je můj koník co to mám jít pěšky sakra a tak jde a cesta po dně vede ho stejným směrem také na břeh a tam už vidí maminku a tatínka mořského koníka oba trochu okousané žralokem hu to je pohled brouček se otřese ale tatínek a maminka jsou živí a hned ukazují směrem kam žralok s malým mořským koníkem zmizel

     a už je taky v břichu a jéje tady asi kůň nebude ale brouk to nevzdává a jde dál a dál a najednou vidí co nikdy neviděl střeva a jde dál a dál a najednou uvidí koníka koníku broučku

     no tak jsme se shledali a teď honem zpátky po žebrech musíme víš no však to zvládneme lampičky jsou slepcům houby platné půjdeme po hmatu a žebra žraloka vedou slepé zpět k tlamě stačí pošimrat che che a žralok kýchl a to je ono jsou venku brouček i koník jako Jonáš kdysi...

(zde rukopis končí)