Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKaZ#3
11. 09. 2007
0
1
1003
Autor
_doooby_
Kam to spěje?
Do koruny stromů,
Kde tančíme spolu.
Ty a já. Ve víru vášní a beznaděje.
Povídáme si, já a ty,
Bez nároků na zázraky.
O pravdě, o zradě
-v melancholické náladě.
Kdo jsem já a kdo jsi ty?
A nevinná zda ještě jsi…
Prosím ale zůstaň se mnou,
Ač nebe, hvězdy, svět točí tebou.
1 názor
tohle se mi moc líbí, hlavně poslední sloka je moc zajímavá. je to hravé, ostýchavé. dobře to zachycuje pocit okamžiku.
tady se ti zase opakují slova, hlavně "já a ty", sice nebrzdí při čtení, ale přijdou mi tam zbytečná. kdyby jsi v první a druhé sloce "já a ty" vynechal a nechal jen v poslední, četlo by se to plynuleji. z kontextu vyplývá, že jsi s někým a stačí to zmínit jednou úplně na konci. zkus si to tak přečíst.