Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

povídání v dešti

12. 09. 2007
7
6
1385
Autor
Jolana19

Jen tiše procházím

šedivými cestami

bylo nebylo

dávno je za námi

prstem sjíždím

po zábradlí  

a beru s sebou kapky

naštosované vedle sebe

co povídají si příběhy

jeden za druhým

chybí mi nějak slova

a taky rým

nic nesouvisí s ničím

a přesto všechno se vším

vymazala jsem tě se seznamů

ze všech co jsem kdysi měla

ale ne z paměti

nevím jak se to dělá

co musí resetovat

kolik musím poznat dalších lidí

abych se stejně vždycky zastavila

a hledala toho jedinýho

pro vteřinu úsměvu

spasení či zatracení..

děsí mě jediné,

že takhle to bude už navždy

Já totiž pořád čekám na zázrak

 

A pak že nejsem trpělivá


6 názorů

palino8
05. 10. 2007
Dát tip
*

karmen
22. 09. 2007
Dát tip
:) *

jejda, zkratka gůůůd jako vzdycky... :-))

Bossman
13. 09. 2007
Dát tip
Nejaka ta hrubicka se najde-)))) ale jinak je to krasny... fakt moc...!!!

Oldjerry
13. 09. 2007
Dát tip
Je pozoruhodné, jak jinam vždy dokážeš uchopit v podstatě stále stejné téma. Dokážeš i starýho skeptika vtáhnout do svých pocitů a donutit ho, aby to proříval alespoň těch pár minut s tebou. Tato báseň je zdařilá, ač možná hnidopich by nějakou formální vadu našel. Já ale preferuji obsah... a proto naprosto jasně a nekompromisně tipuji

avox
12. 09. 2007
Dát tip
bylo-nebylo a zázraky se dějí... ten déšť se nějak vytratil :-) */

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru