Rozhovory XIV. - XVIII.

XIV.

"A kerej ty seš?"
"Maniak."
"Prosím?"
"Prosímpěkně."

(Teta a maniak)

XV.

"Dokážu si představit i příjemnější místa než tohle."
"Ovšemže. Ta betonová zeď by mohla být o trochu méně zkosená."
"No, mám spíš na mysli... Ale není se čemu divit. Ukrajinská předměstí také nesršívala půvabem."
"Obzvláště za dlouhých nočních pochodů. To byla - v jistém smyslu - vysloveně ohyzdná. No, pojďme pryč, než si uženeme úpal."
"Nebo spíš kulku do týla."

XVI.

"Ale tady není žádnej nacionalismus, jenom ekonomismus. Tady když de panker proti hitlerovi, tak ho zmlátí turci... Ale já se jich ptal: proč chcete moje peníze?"
"No, a proč jako?"
"No proč, si koupí kebab, ne vole... "

(Alex a Veri)

XVII.

"Jsem si dovolil... Takovou drobnou... Pro tebe: Jsi můj dřevorytec, má jedová tinktura, tkanička od bot i Zvláštní znamení touha...."
"Zvláštní znamení touha?"
"To je písnička od bratrů Ryvolů."
"Aha, tak dál."

(František a slečna)

XVIII.

"Řikám: seš našpricená jak letadlo. Si dáš vrza a budeš ležet."
"Mocnost. No a?"
"Si dala vrza a ležela."
"Údiv né hele. Si ani ne řikám..."
"Přesnost."

(Jaroslav and fr.)