Přání

neskutečné, nádherné *

Líbí se mi to. Tip.

moc hezké

Bez komentáře

Tohle je asi nejlepší:)

Ano, je to také možno chápat takto, ale stejně se domnívám, že slovo byla tam není zbytečné, protože tomu dává dvojí časový rozměr - mohla být plná hvězd při koupi, mohla být plná hvězd u toho kanálu - případně v obou časech... je to jen otázka úhlu pohledu.

Zvláštní. Upozornila mě Paulart. Nedával bych tam sloveso "byla". Stačilo by asi: plná hvězd košile od Ježíška - poblíž kanálu. Více překvapení v tom je. Takhle je to pouhé konstatování, vyprávění. Prostě "byla jednou jedna košile..." Atd. Ale přesto si zaslouží tip :-).

No kdo ví, třeba se ozve, odkud vlastně je. Ten kontrast tam cítím i bez pomlčky, jako by si někdo v dětství přál košili s hvězdičkami a pak ji našel u kanálu, protože - se mu TENKRÁT přání nevyplnilo?

Ten požadavek od Dera je hodně obtížný, ač by skutečně zvýraznil rozhraní, přechýlení, spíš tentokrát souhlasím s Duchamami - na první dílo zde uvedené je to fakt velmi zralé a dobré. Sám autor může být bývalý Homeles, ale spíš jenom zná prostředí a někoho konkretního, s nímž život předpažil. Tip

jj, už jsme to četli, ale ted podruhé, to se nám to líbí nějak víc. Myslíme, že není třeba to vnímat jako rozhraní dětství a dospělosti, jak to žádá dero. Naopak, ten romantický až mystický úvod setře tvrdá realita, tedy překvapivý konec jak má v haiku být.

Jo, smutné, ale vidím v tom i trošku "dětského" vnímání, které nalezá radost tam kde my ji často přehlížíme. Líbí. *

První verš by měl být konkrétnější a výrazově neutrální, aby lépe vyniklo rozhraní dětství (druhý verš) a dospělosti (třetí verš). Pokud opravdu jde o dílo člověka bez přístřeší, chci jej poznat.

Jo jo, je to smutný. Pěkný docela. Pošlu avi, že je tu nový. A ty buď hodná, Ša-gej, nebo skončíš taky pod mostem.