Jak někdy ...

Jak někdy ...
v tichu pokoje
s rozpačitým úsměvem
kolem kolejí času
myšlenky
hlodají neúmorně

Živote
kolébko radosti
rozkoše
bídy

Jak někdy ...
jsi mi byl útočištěm

Jak někdy ...
jsi zpřísněl
a připomněl
že klamem je
trhat růže v prosinci
a kdo se tomu zasměje
skončí v blázinci

Jak někdy ...
jsi drtil
v cynické piliny
tvárnými prsty
moji víru

Jak někdy ...
pro smutného člověka
jsi vratké křeslo

přesto

má touho
vtělená do věcí
můj hlade
po lásce neukojený
můj zámku s princem
na věky zakletý

---