Moje lásky V

Týden před Velikonocema přišla Evina s tím, že mám jít na Velikonoční diskotéku. Abych pravdu řekl, tak se mi tam moc nechtělo a ani jsem neměl nic na sebe, ale ženský jsou neodbytný a dokážou chlapa ukecat i k nemožnému.

,, Pojď, bude tam sranda.

,, Ale já nemám nic na sebe a ...

,, To nevadí, Zdena ti pučí rifle.

,, Ale nevím jestli mi budou, a abych pravdu řekl, tak se mi tam ani moc nechce.

,, Když už ti je donesu, tak musíš jít. Za deset minut jsem tady.

Na to se jí nedalo nic říct. Tak, a už jsem musel jít, i když se mi nechtělo. Eva donesla rifle a já jsem ze skříně vytáhl tátovu starou bombarďáckou košili, na kterou se podle něj baby jen lepí. Šel i brácha.

Když jsme tam došli potkali jsme i Tomáše. Eva se vypařila, a tak jsme zůstali u stolu s bráchou sami. Vnitřně mi bylo nějak divně a byla potřeba to utopit, jako vždy jsem topení zahájil rumem a pivem. Občas jsme si šli zatancovat, ale víc než tancovat se mi chtělo pít. Po každým pivu jsem měl hlavu t쨞ší a těžší. Po dvanáctým kousku muselo něco ven a divím se, že to nebylo ze žaludku.

,, Víš brácho ... já potřebuju babu, nebo se zblázním. Jíst mi nechutná, honit mě nebaví ... už ani to pivo mi nechutná.

,, Když už tě ani honit nebaví, tak to je to s tebou opravdu špatný.

,, Já vím. Ale co s tím mám dělat?

,, Rozhlídni se kolik je tady okolo bab. Stačí si jen vybrat. Běž si s nějakou zatancovat. Třeba támhle ta. Dívej jak se po tobě kouká. Ta je určitě sama.

Nevypadala vůbec špatně. Byla přesně můj typ vysoká blondýna.

,, Koukej jak se dívá, ta tady je určitě sama a shání nějakýho kolíka, tak běž.

,, Hele, já nevím...

,, Udělej to pro mě a hlavně pro sebe.

,, Ale vždyť...

,, Běž nebo mě naštveš.

,, Dobře, ale dáme ještě jedno pivo.

,, Ty se bojíš!? Ty na to nemáš.

Zásah přímo do černého. Věděl kam má udeřit, a tak jsem ještě chvíli na židli rozdýchával piva. S vypětím všech sil a uplatněním všech funkčních notorických nervů jsem vstal. První kroky byli velmi nejisté. Nakonec jsem se dobatolil až k ní a požádal ji o tanec. Nevím jestli byla taky tak nalitá, nebo jestli mě noc opravdu tak mění, protože o sobě, svém šarmu a své kráse nemám valné mínění.

Když jsme začali tancovat, tak se mi nohy značně motaly, jako by ani nebyly moje. Měl jsem co dělat, abych se udržel ve vertikální rovině, protože pád na horizont by bolel jak fyzicky, tak i psychicky. Ustál jsem to. Dokonce jsem se s ní během tance plynule bavil, což pro mě bylo hrozné překvapení a dodnes se tomu divím, protože mluvit a tancovat mi nejde ani za střízliva. Protože musela brzo domů, tak jsme si vyměnily čísla.potom odešla.

Belhal jsem se pomaluke stolu a propadl jsem neskuteč-nému štěstí, které mě vyneslo až do sedmého nebe, nebo kolikátý to je. Cestou zpátky mě zastavila Eva.

,, Peťo, já ti o ní musím něco říct...

,, Pššt. Prosím tě,... nekaž mi aspoň tu chvilku štěstí.

,, Já jsem jen chtěla, abys...

,, Já vím, ale aspoň vím, že na to mám.

Potom odešla a já konečně z těžka dopadl na židli vedle bráchy.

,, Tak co?

Všechno jsem mu pověděl a on se jen usmál.

,, Tak vidíš, že se stačí jenom snažit.

,, Ale to nemůže být tak jeenoduchý, v tom musí být nějakej háček, ne-li hák. A už je to tady. Já jsem zapomněl její číslo, a to mám zítra dopoledne zavolat.

Brácha se začal smát a začal říkat na můj účet něco o volech. V podstatě měl pravdu, protože jsem v tom byl zase až po uši. Něco vemě udělala ona , něco to pivo a něco zase brácha, protože ten by dokázal někomu,kdo ho nezná nakecat jakoukoliv ptákovinu a on by tomu věřil. Já už jsem byl po dlouhých letech přátelství proti tomu imunní, ale alkohol imunitu snižuje do záporných hodnot.

Druhý den to bylo hrozný probuzení. Naspal jsem sotva pět hodin a měl jsem ho jak vidle. Nemohl jsem otevřít oči a smrděl jsem jak vyprodaný výčep. Na budíku bylo teprv půl deváté. Do pokoje vešla mamka.

,, Spi, jestli ještě chceš.

,, Ne, to je úplně dobrý, mě je fajn.

Tak jsem vstal a jakože nic, teda nemohl jsem se nohama trefit ani do papučí, jsem došel do koupelny, kde jsem se opřel o vanu, protože udržet se na nohách bylo vyčerpávající. Zvihl jsem oči a s úžasem jsem se lekl zrcadla. Úděs se pomalu měnil v nevolnost, protože jsem si začal uvědomovat, co jsem včera, vlastně dneska, večer dělal. Hlavu jsem strčil pod kohoutek se studenou vodou a obraz včerejšího večera se začal rozjasňovat. Začal jsem si čistit zuby a s plnou hubou pěny jsem začal mluvit sám k sobě.

,, Bože, ty jsi vůl! Zapomenout číslo.

,, Už nebudu chlastat.

,, To bys neměl, nebo se z toho zblázníš.

Pozdě, už se stalo. Když už člověk mluví sám se sebou, tak je to s ním opravdu hodně špatný. Celý dopoledne jsem chodil po baráku jako tělo bez duše. Bylo to i tím, že jsem zapomněl její číslo, ale převážně za to mohla ta opice, co mi seděla za krkem.

Štiplavý poznámky rodičů jsem nevnímal, protože mě zevnitř zžíralo něco jinýho. Zazvonil telefon a náhle utichl. Tenkrát jsem si myslel, že je to znamení odněkud zhora, ale ono to vlastně bylo vábení ohně. Rodiče se podívalina číslo a nebylo jim jasný, kdo to mohl být. Já přišel, podíval se a přemýšlel odkud já to číslo znám. Potom mi to docvaklo.

,, To je Lenka.

,, Kdože? Tu neznám.

,, To je jedna holka ze včerejška...

A začal výslech a dlouhé vysvětlování. Jméno, příjmení, věk, rodiče a tak dál a tak dál. Nakonec z otce vylezlo, že zná její maminku, a tak byl teď vyslýchán on a já ji mohl jít v klidu zavolt. Domluvili jsme si schůzku.

Když jsem dojel, tak už na mě čekala. Rozhodli jsme se, že pojedem do Bartoňova na most. Bavili jsme se o škole a o takových všech těch pitomostech okolo.zjistil jsem, že máme hodně podobný koníčky. Měla ráda zvířata, možná právě proto jsem ji zaujal, protože jiný rozumný vysvětlení na to neexistuje.

Domluvil jsem si schúzku na pondělí do města. Byl jsem tam o deset minut dřív. Potkal jsem tam bráchu se ženou. Sedli jsme na lavičku a čekali jsme. Pokaždé, když prošla nějaká vysoká blondýna, se mi brácha snažil vtlačit do hlavy, že je to ona. Kvůli jedné jsme se začali hádat.

,, Dívej, to je určitě ona. Běž a zeptej se jí.

,, Tonení ona. Vím snad jak vypadá.

,, Vždyť jsi byl ožralej.

,, Vždyť jsme se potom ještě viděli, ne!?

Ještě chvílijsme čekali,ale po třičtvrtě hodině čekání jsem to vzdal a doprovodil jsem bráchu na autobus. Když jsme se loučili, tak brácha stejně musel prosadit svou.

,, A stejně si myslím, že to byla ona.

Nechal jsem to být a šel jsem domů. S bráchou se totiž nemá cenu hádat, protože když se potkají dvě stejně tvrdý hlavy, tak to potom bolí obě dvě. Když jsem došel domů, tak jsem švihl batohem do kouta šel jsem spát, protože mi nebylo nějak dobře.

Když jsem se probudil, došla mi SMS zpráva, ve které se Lenka omlouvala, že nemohla přijít, protože byli se třídou v divadle a to se trochu protáhlo.nedalo se nic dělat, ale hlavně, že se aspoň ozvala.

Následující víkend jsem se jí snažil několikrát dovolat, ale nebrala to. I když jsem měl jistý obavy, tak jsem to nevzdával. Nevím kolikrát jsem jí tenkrát volal, ale bylo to snad stokrát.

Po stoprvním pokusu mi došla SMSka: JSEM NA CHATE A NEMAM TADY SIGNAL. NEVOLEJ UZ PROSIM. To mě opravdu dostalo. Byla to taková hnusná rána pod pás, že se mi z toho chtělo až zvracet.

Další den jsem šelza bráchou, kterýmu jsem to všechno pověděl.

,,No, já jsem slyšel,že ona je taková trochu lehčí. Ona už jednoho dvaadvacetiletýho kluka má a takhle na diskotékách loví...

A Evina mi to chtěla říct. Blbče, proč jsinechtěl poslou-chat? Pro chvíli štěstí ses zaprodal peklu. Nezmoh jsem se na nic jinýho než říct.

,, Ále. Když ji nejsem dost dobrej, tak ona není dost dobrá pro mě.

Mluvili jsme o ní ještě dlouho a mě se chtělopořád smát. Smát se sám sobě. Nejhorší na tom bylo, že to bolelo, ale ne už tak dlouho jako ty před tím. Snad si zachvíli proti tomu vytvořím imunitu.

Jediný, co jsem zatím získal je imunita proti ženskejm, ale proti lásce žádná imunita není a ani nebude. Láska je totiž ta nekrásnější bolest na celým světě.