Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odřeknut

31. 05. 2001
0
0
881
Autor
Rrug

Odřeknut

 

Tys byla krásná,

když začal jsem tě milovat,

a všechno,

i své srdce chci ti darovat,

vždy,

když tě vidím.

 

Já však nebyl tvým idolem,

žel byl jsem jen přítel.

Což neměl jsem právo?

Proč?

To víš jen ty.

 

Opovržení slyšel jsem z tvých úst,

dotkl jsem se tě,

„Pust!“

To byla tvá odpověď na moje něhychtivé věty.

 

Přítel, přítel říkalas,

je to málo,

vem to ďas,

a já odřeknut,

jen touhou umřít žil,

však osud ten se nesplnil.

 

Stále jsem tě miloval,

stále jsem se ptal,

proč nedovolíš mi co chci?

Ne!

Přítel.

 

Odsouzen k neštěstí,

já obracím se znovu,

nemohu však uspěti,

ať v úplňku či v novu,

ač luuna lásce přeje,

ač láska v srdci hřeje,

ty ledově odmítáš mě znovu.

 


Krel
05. 06. 2001
Dát tip
Znám, znám...ale Cody má pravdu. A přítel to vůbec není tak málo...já vím, mě se to kecá.

Cody
31. 05. 2001
Dát tip
hmmm... co k tomu tak říci.... když budeš stále za svou lásku něco chtít, nikdy ji mít nebudeš... človíček může být přeci šťastný i bez "vlastnění někoho"... i když Tě "ona" nechce, můžeš být šťastný, ale to už zas moc povídám... přitom jsem tu jen tiše chtěla projít...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru