Odpousteni

Neodpoustela jsem! Neumela jsem to, nepotrebovala jsem to. Myslela jsem si, ze lidi, kteri me zradili k zivotu nepotrebuju tudiz jim nemusim odpoustet, ani jsem nechtela, ale to byl omyl! Veliky omyl....

Odpousteni muzem brat jinak nez, ze cloveku odpustim a pak uz to s nim bude dobre, budem kamaradi apod. Muzem to brat jako ocisteni, ulevu. Odpustim, ale uz se s tim clovek nikdy neuvidim. Ulevi se mi, spadne ze me kamen, bude mi lip. Delam to pro sebe.

Odpoustet musite i sami sobe. Myslite si, ze si nemate co odpoustet, ale ono se dycky neco najde. Ja tedy nic nenasla, ja svych cinu nelituju. Nebejt jich tak nejsem ted tam kde jsem a ja jsem rada kde jsem. Pokud neumite sami sobe odpustit jak se sebou muzete zit? Spatne? Tak delejte neco pro to, aby dobre ne? Zivot je kratkej, v tomdle tele ho zijete jen jednou tak proc si ho nicit, komplikovat? Pokud problemy co mate ted nevyresite potahnete si je dal, do dalsich zivotu a budete je resit dal a dal a dal dokud je konecne nevyresite. Odpoustejte!

---