šum

za každým slovem je něco nezměřitelného - věčně pohyblivý šum nejisté skutečnosti

nic jiného ti nezbývá, Láďo :-)))

:-) já se vzdávám..

opět rozvíjení tématu, na které jsem včera dvakráte narazila. přes všechny tvé úvahy o platnosti lidské řeči a jejího svatostánku uprostřed teorií o jazyku a jeho významu...ty dobře tam v sobě víš, jak nezměřitelé vzdálenosti jsou mezi slovy, jejich obsahy a existencí :-) jen šum větru dokáže plně odpovědět... nej, v,t

tipoval jsem již dříve, nyní s odstupem času chci potvrdit, že jsem udělal dobře, že báseň působí obsahově, formálně i pocitově,což u tebe obzvláště cením, velmi dobře.

průměrné, ale sympatické a pěkné!

rozumím ti, Láďo a nemám námitek. jen připomínám :-)... ten, kdo se skutečně odvažuje "experimentovat s jazykem", stojí dalek místa, kde jazyk vládne, stojí takřka před ústím "ničeho" v pocit, pocitu v myšlenku a myšlenky ve vyřčené slovo. ....ano, v tomto případě jsem pro jakýkoliv experiment :-)) také díky

díky Markéto, popisnost je samozřejmě jen záminka.. jazyk je medium "utržené z řetězu" je zaujat sám sebou, svými stylegmaty, konvencemi napětím.. je to výrazový prostředek jako každý jiný.. jako hlína pro hrnčíře, jako barva pro malíře.. z tohoto pohledu jazyka coby media je veškerá takzvaná autenticita požadovaná a vyzdvihovaná "významovými fundamentalisty" směšná.. nebojme se vstoupit do světa jazyka jako řeky bez předsudků.. nebojme se experimetovat ještě jednou díky :-)

pro mě není až tak zajímavý popis tohoto "faktu", i když už samotný tento počin je hodný oceněnění. Tnout ve směru světa je - psát z místa tohoto faktu a být v něm svými slovy zakořeněný...

„Co jsou slova?“ „Slova jsou právě popisem“ „A popis není tím, co popisuje?“ „Nikdy.“ „A dejme tomu, že by existoval takový popis, který by dokonale věrně popisoval popisovanou věc?“ „To by nebyl popis.“ „Aha, no dobře. Pak by to byla popisovaná věc.“ „Pak by to byla věc nepopisovaná. Byl by to fakt. Který nemá nic společného s popisem. V knihách není moudrost. A i kdyby byla, mohl by to být jen popis moudrosti.“ (Edward Stachura "Fabula rasa" - výňatek)

hmmmmm .... .... T

ano

třeba mě v rozjímání ruší ty "oči" :-)

To jsem rád, že mám pravdu... i když jen částečně 8-DDD Ne, teď vážně. Já jsem ten záměr pochopil, nicméně na mne nefunguje, resp. nefunguje zcela tak, jak by sis zřejmě přál. Jestli někde - ať už ve mně či v textu - je či není chyba, se hádat nebudu, to je spíš námět pro tebe k přemýšlení a nebo také k vytěsnění mimo myšlenkový prostor ;o)

Miro, máš částečně pravdu, snažím se soustředit na prostor budovaný textem ale mimo text, na "prázdno" to bílé kolem textu, tento text beru jako strukturu obrácenou naruby, akcent obrazu namalovaný mimo "zlatý řez" excentricky u krajů rámu.. mimo banální kompoziční schemata figura/pozadí.. proto to významové štěpení. Když to metaforicky přeženu - to důležitější je to co jsem vynechal.. :-)nebo to co vznikne nezávisle na významu vlivem techniky psaní.

alebo dlhsie ako doteraz?...:)

trošku naivní hra s přesahy... absence dalších výrazových prostředků má zřejmě čtenáře směrovat a soustředit právě na ně, vyostřit lomy významů... což sice funguje (i na mne), ovšem mé oči podobnou stezkou procházely už tolikrát, že vidí až příliš skrz a rozpouštějí okolní písmena jako Neo Matrix. Problémem tohoto textu asi bude, že žádný Neo nejsem ;o)

niektore veci nikdy ani nesli ľahko..*

*

Cůpek k rozplétání... Je fajn vískat báseň v písmenkách*!

*

záleží taky jak jsme ladění...někdo je ignorant :)*

t.

o některých věcech se špatně mluví a skoro stejně píše.... jenže stále přibývá právě těch.