Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUplakaná přání
Autor
Kaos
Uplakaná přání
Ještě si na ten večer vzpomínám. To bylo, když začaly padat perseidy a první jabka ze stromů. Něco jsme si slíbili a něco ne. Jabka byly kyselý, pivo hořký, vodka silná, polibky sladký… Na nebi mizely čáry od letadel jak čáry z dlaní a z větví začaly padat přáníčka s tajným vzkazem. A tobě spadly víčka. Slibuješ? zeptala se a všichni ptáci ztichli, jakoby promluvil sám bůh. Slibuju. Navždy? Krajina usínala a kdesi dole v údolí se kouřilo z komínů, kde lidi spokojeně koukali na zprávy a mysleli, že se mají dobře. Navždy? Rosa už začínala studit a mě zas popadla chuť stát se tulákem, na kterýho lidi plivou, ale on ví, že oni neví. Tulákem, kterýho nikdo nezná, kterej jí první spadlý jabka a kterýmu sladce chutná hořkej život. Ten večer byl navždy, ale víc ne. Sám to vím, sama to víš. A včera na našem místě na kopci školáci pouštěli draky a sbírali zbytky našich perseid. Snad proto už nám z nebe padají jenom kousky uplakaných přání.