Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepotichu
17. 10. 2007
2
3
917
Autor
karmea
takto vítaš každé nové ráno
keď samu seba hladíš v zrkadle
keď nad sebou sa skláňaš
potichu bdieš
v riedkom vzduchu
dýchať treba pomaly
popolievaš kvety
ako načúvať perám zovretým
do biela
tak pevne
k večeru
paže unavene opreté o ohanbie
a viečka pritisnuté k okennému sklu
bdieš ďalej
potichu
možno dnes príde smrť
a bude mať tvoje oči
len o trochu viac zredne vzduch
len o trošku spomalí sa dych
3 názory
nemam chut obhajovat svoje pocity...tie su a nic sa s tym spravit neda...ale je zaujimave citat ako to moze ist uplne pomimo niekoho ineho:) ...vlastne ma tesi, ze pan netusi ake to je spocivat v existencii, ktora sa nie prilis lisi od neexistencie, len by to mozno chcelo viac sucitu s tymi zufalejsimi, lebo tych je tak strasne mnoho vsade okolo... ale inak gratulujem :)
Jarmila_Maršálová
19. 10. 2007
Tak další nálož jakoby nudy nakládané v nesmyselnu básně jako celku. Kraví obraty nezachrání ani pokusno o romantično, kteréž zde spíše informativního rázevna. 5