Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sev den kdy umřela mi máma...
Autor
suuva
v den kdy umřela mi máma
stál jsem na nádraží velkoměsta
vlaky jely z Prahy do neznáma
grafitem a lihem popsaný
na nádraží města Říčany
v den kdy umřela mi mámajsem tak stál a koukal do nikam
přemýšlel, že kdyby byla s náma
nestál bych tu takhle tupě sám…
schovat se do stínu
velkých Evergreenů
nevidět sestru jak škube si vlasy
tu svojí ozdobu, korunu krásy
nemuset říkat bratrovi
„maminka umřela“
maminka odešla…čert ji vzal
důvod se už nikdo nedoví…
v den kdy umřela mi máma
a v hodinu co Eva odjela
jindy krásná noc nad Říčanama
nebyla už tolik veselá…
směrem od špinavých kolejí
domů stejnou temnou alejí
odemknul jsem a vešel do dveří
sestra uvařila malou večeři
táta vtipkoval tak jako každý večer
chtěl skrýt že mu slza z oka teče
prázdná židle tam kde máma seděla
ne tahle noc fakt není veselá…
za oknem se míhalo pár stínů
myslel jsem si že tam někdo je
zahrabal jsem se víc pod peřinu
a bál se i vyjít z pokoje….
v den kdy umřela mi máma
otřásla se půda pod nohama
z postele jsem vstal, zapálil svíci
odhodlaný myslet na Evu
však myšlenky to stejně zničující…