Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJateční blues
Autor
Petr_Fonvald
Slunce je vysoko na obloze, a já
jsem unášen autem dolů k jatkám.
Miláčku, vidíš to co vidím já?
Vzduch zhoustl. Poslouchám tvůj dech.
Jsme spolu propojeni v této kultuře smrti.
Miláčku, vidíš to co vidím já?
Natáhni se přes, nech mě dát ti možnost
zabránit této příšerné evoluční trajektorii.
Bejby můžeš slyšet to co slyším já?
A máš z toho strach?
Všechno se rozpouští, přesně podle plánu
Nebe hoří a mrtvoly jsou nahromaděny po krajině
Včera jsem šel do postele
A můj morální kód byl prolomen
Dnes ráno jsem se probudil s frapačínem ve svojí ruce
Políbil jsem tě jednou, políbil jsem tě znovu.
Moje srdce se sesypalo jako burza.
Miláčku, cítíš to co cítím já?
Hromadné vymírání, drahoušku, pokrytectví,
tyhle věci pro mě nejsou dobrý.
Miláčku, vidíš to co vidím já?
Osud, který Bůh předhodil pro tebe a pro mě
utváří uspokojující konfiguraci.
Miláčku, mohli bysme teď odsud odejít?
Je vůbec způsob jak odsud pryč?
Vzbudil jsem se s vrabčáky a spěchal jsem do práce.
Potřeba potvrzení se úplně zbláznila.
Chtěl jsem být tvůj Superman ale stejně jsem jen sebou škubl.
Mám jateční blues.
Mám jateční blues.
Mám jateční blues.
Úplně až ve svých botách.