Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tvá duše

27. 10. 2007
1
1
558
Autor
Mattes

A z očí Tvých teď kanou slzy.

            Jdu příliš pozdě?

                             Příliš brzy?

     Jdu nějak nevhod, můžu za to?

               Ach, duše Tvá - toť skryté zlato,

                                toť tajná skrýše permoníků,

                                         toť kapka rosy v náprstníku,

                                                   toť slovo,

                                                 jenž je na jazyku, však náhle v hlavě kdesi zmizí.

               cos dobře znal, je rázem cizí.

  Stojíš jak věštec s hroznou vizí

                 - opařen -

      - jak kouč nároďáku, když mužstvo projde vážnou krizí...

                   tak jako řidič náklaďáku milisekundu před kolizí....

                              tak jako hrnec na sporáku

                                       tak jako víko papiňáku

   - a hledáš slovo. Hledáš duši.

Jak vzácnou kytku někde v buši

           jak v mraveništi křídlo muší

                     motýly...

                    co už vyhynuli.

Však marnost...

                               smutek...

                                                  samé nuly.

 

Když z očí Tvých se řinou slzy...

         Sic pozdě již, však ještě brzy

             - ach lásko, dej mi malou chvíli,

               jdu hledat v buši vzácné býlí,

                            jdu sehnat síťku na motýly,

                                         jdu najít hebké křídlo muší a osušit tu slanou rosu,

                                                                                              co se ti třpytí kolem nosu...

                A utišit... Tvou krásnou duši.


1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru