Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vševědoucí sousedi

28. 10. 2007

536

Autor

Lollo2

Nedávno jsem seděla se svou dlouholetou kamarádkou v restauraci a u dvojky vína jsme probíraly život. Mluvila o své sousedce: „Moje sousedka, která bydlí o dvě patra níž, o mně ví naprosto vše,“ stěžovala si. „Ví, kdy odcházím, kdy přijdu, kdy jdu spát. Ze všeho nejhorší ovšem je, že ví, s kým jdu spát,“ pokračovala ve svých výlevech. Z dalšího vyprávění přítelkyně vyplynulo, že sousedka udržuje velmi přátelský vztah s její matkou, která bydlí na venkově. „Obden mi máti volá, koho jsem si to zase přitáhla domů. Sousedka prostě všechno práskne,“ vyprávěla. Chápavě jsem si s ní připila na lepší zítřky další dvojkou vína.

Ano, mám dlouholeté zkušenosti s Vševědoucími Sousedy. Už dříve jsem si všimla, že se tento zvláštní živočišný druh vyskytuje všude. Najdete ho v každém paneláku, činžáku i ve vilové čtvrti. Jsem přesvědčena, že po celé galaxii existují Vševědoucí Sousedi. Předávají si tajné kódy intergalaktickými vysílačkami. Lepší špionážní služba neexistuje a vy se nesnažte cokoliv utajit. Pokud se ve dvě ráno plížíte kolem sousedových dveří s pytlem kradeného cementu, tak pozor: soused se dívá. Soused ví, co jste měli včera k večeři a dokonce ví i to, co budete mít v srpnu příštího roku k snídani. (Vdolečky s čajem.)

Před deseti lety jsem dostala do schránky zajímavý dopis. Byl z bytového družstva. Psalo se v něm:

„Vážená paní, pane,

dostavte se, prosím, na naši pobočku bytového družstva ohledně prozkoumání počtu bydlících ve Vaší bytové jednotce. Z blíže neurčených zdrojů jsme se dozvěděli, že Vaši bytovou jednotku obývají dvě až tři osoby, hlášena je ovšem pouze jedna.“

Zatrnulo mi. „A sakra! Něco mi uniklo! Klidně se mi po bytě promenádují podnájemníci a já o tom nemám přehled“, vrtalo mi hlavou. „A ještě se ani nenahlásí k platbě za vodu a plyn. Taková drzost!“ Pustila jsem se do vyšetřování. Na bytovém družstvu jsem zjistila, co znamená blíže neurčený zdroj. Ano, byl to můj neomylný Vševědoucí Soused! „Myslí na mě, dobrák. Musím mu poděkovat, že drží dobrovolný dozor nad mým bytem,“ pomyslela jsem si. Zazvonila jsem tedy u jeho dveří. Otevřel mi Alkoholový výpar. „Dobrý den, pane Sosáku, ráda bych vám poděkovala, že jste mě upozornil na tu nemilou věc,“ vychrlila jsem ze sebe jedním dechem, abych neomdlela. „Jakou věc?“ zaskřehotal Alkoholový výpar. Rozhodla jsem se mluvit rychle, aby mi snad mezitím neusnul. „Chtěla jsem vám poděkovat, že jste nahlásil na bytovém družstvu mé podnájemníky a zároveň bych vás chtěla požádat, jestli byste mi nemohl trochu pomoci odhalit jejich totožnost.,“ pokračovala jsem: „Víte, my se totiž ještě neznáme. Nějak jsme se museli doposud míjet. Až tu někdo z nich bude, tak se prosím vás zeptejte na jméno, příjmení, rodné číslo a číslo kreditní karty. Pořádek musí být,“ Výpar zavrávoral a otevřel ústa. To mi neměl dělat! Počítám to dneska tak na deset piv. Bez varování prásknul dveřmi. „Co jsem udělala špatně? Není to přeci moc práce, nebo ano? Určitě bych se mu revanšovala a koupila bych flašku rumu,“ velkoryse jsem promýšlela další postup.

Všechno marné, soused se mnou 14 dní nepromluvil. Později se na bytovém družstvu vše vysvětlilo (zřejmě se Vševědoucí Soused v alkoholovém poblouznění trochu seknul v počtech) a tím se příhoda tajemných nájemníků uzavřela.

Stejný soused mě po letech zastavil na chodbě našeho panelového domu. „Dobrý den,“ pozdravil. „Jak se máte?“ Nelíbil se mi jeho tón hlasu, ale bezelstně jsem odpověděla: „Dobře a jak vy?“ zeptala jsem se, aby řeč nestála. „Do práce?“, přeskočil na další otázku. „Ne, já do práce nechodím,“ odsekla jsem a čekala na užaslou reakci. Dostavila se. „Vážně? A co děláte?“ proměnil se v jedno velké chlupaté ucho. „Nic.“ ledabyle jsem odpověděla. „Nic? Ale z něčeho žít musíte, ne?“ zatvářil se nedůvěřivě. „Vyhrála jsem v loterii a tak teď nemusím dělat vůbec nic“ odvětila jsem. Sousedova proměna byla neuvěřitelná. Nafoukl se jako jeden druh žáby (pro rejpaly latinský název: bublifucusnadutus), zezelenal a vyvalené bulvy se mu s čvachtavým zvukem rozkutálely po špinavé dlažbě: čvacht, plesk. (Ehm, pardon, trochu jsem se nechala unést…) Zřejmě zvažoval další postup, ale já se s úsměvem rozloučila a na celou záležitost zapomněla.

Po týdnu od této události se mi zdálo, že se NĚCO děje. Navíc se mi vkrádal na mysl neodbytný pocit, že v TOM hraju hlavní roli. Sousedi si mě divně prohlíželi. „Co na mě vidí?“ divila jsem se. „Nikdy si mě ani nevšimli a teď mě podrobně zkoumají, jako bych se před jejich zraky procházela ve spodním prádle“, dumala jsem. Vyvrcholením záhady se stal telefonát mojí známé z druhého konce města. „Ahoj, chtěla jsem se tě zeptat, jestli bys nám nemohla půjčit na byt“, šla rovnou k věci, víš, určitě bychom ti to s Honzou do dvou let vrátili a tobě by to ani nechybělo, když‘s vyhrála ty milióny.“ „Cože?“ nechápala jsem. A pak mi to došlo: „Aha, moje pohádka o výhře!“ A tak jsem povyprávěla kamarádce o svém Vševědoucím Sousedovi a tímmoje kariéra bohaté milionářky bohužel skončila. Soused se mnou bůhvíproč nepromluvil půl roku.

Jistě máte podobných zkušeností sami dost. PROČ tohle sousedi vůbec dělají? Místo aby se věnovali užitečnějším činnostem (jako je zvyšování cholesterolu při pořádání brambůrek u televize), tak tropí hlouposti a šplhají na nejvyšší místo domu a s okem přisátým na dalekohledu sledují každý pohyb v okolí 50 km. Stojí jim to za tu námahu? Jeden z představitelů Mezinárodního Sdružení Vševědoucích Sousedů (MSVS), který si nepřál být jmenován, mi k tomu řekl: „Stojí.“

Moje závěry výzkumu o Vševědoucích Sousedech se dají shrnout do těchto bodů:

1) Před sousedy nic neutajíte.

2) Před sousedy se neschováte.

3) Sousedi mohou dle vyhlášky Ministerstva špionážních služeb č. 698 Sb. z roku 1585 šířit jakékoliv informace i informace, které se cestou mírně zašmodrchaly v informacích.

4) Sousedi mají vždy pravdu a když ji nemají, tak platí bod č. 3

5) Nesnažte se na těchto faktech nic měnit, ušetří vám to čas a prášek na hlavu.

6) Pokud máte jakékoliv dotazy či nejasnosti, kontaktujte zákaznické oddělení MSVS. Telefonní číslo vám sdělí váš soused.

Tak, a teď vraťte ten kradený pytel cementu!