Zpáteční lístek

jakoby les
poklekl ve stráni

nikdo mu nebrání…

vlasy
si rozpustil
do suché trávy na kraji

češe se mlhou
pak stuhou
ze zlata
vánek ho ozdobí potají

modrásku
šeptám
váhavě

stydí se šípky na keři…

zčervenám
jako to děvčátko u dveří
když zástěrku v borůvčí
umazalo

bábinko…

slzičky

co se stalo…?

***
...jen deska mramorová
pár zlatých lístků na ni leží
beru je do dlaně
pevně je svírám

ještě mi platí
zpáteční ze hřbitova…