Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

22:53

04. 11. 2007
3
4
604
Autor
Lamyros

Uprostřed oblaků do temna zbarvených
ležím už hodiny sám a zas sám
v srdci stesk a ovčích groteskně znavených
otázku kladu proč jen umírám

půlnoční balada smutku a zoufalství
ladí mě ladí...proklatě hluboko
padlí andělé k sobě mě lákají
jejich smích slyšet je daleko široko

purpura prokvétá šílenou peřinou
nostalgie už nabírá síly
kamenem ubíjí myšlenku jedinou
že jsme kdy pro něco na světě žili

chladivou čepelí sepíši vyznání
o všem co život mi dával i bral
na lože útěchy lehounce ulehám
ticho je nejtišší jak ho jen znám
sám sebe neslyším a přesto vyprávím...

...o snech...iluzi...a o pravdě...


4 názory

Robinson
05. 12. 2007
Dát tip
Prijmne vyventilovany smutek t*

oleandr
04. 11. 2007
Dát tip
smutná, ale zajímavá

Norsko
04. 11. 2007
Dát tip
zbytečně smutníš k ničemu to nevede :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru