Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNekonečné křičení
08. 11. 2007
0
0
577
Autor
Rouxi
Před přečtením této básničky bych chtěl všechny čtenáře upozornit, že jde o mou naprostou prvotinu. Pokud nepočítám školní slohové práce. :-)
Stojím tu a ptám se zas, kde musím hledat nový vlas?
Tu náhle slyším známý vábný hlas ...
Pohrávám si s tím šuměním
a mohl to nazvat jistým uměním,
jenže já jsem já a
duše i mysl má mi vůbec není vzdálená,
a tak si opět říkám, že umění "Slyšet šumění",
je jen beznadějným stavěním po letech bolení.
Tu náhle slyším známý vábný hlas ...
Pohrávám si s tím šuměním
a mohl to nazvat jistým uměním,
jenže já jsem já a
duše i mysl má mi vůbec není vzdálená,
a tak si opět říkám, že umění "Slyšet šumění",
je jen beznadějným stavěním po letech bolení.
Ztrácím hlas, ztrácím vlas či nit,
co vypadala, že má v úmyslu mě zachránit.
co vypadala, že má v úmyslu mě zachránit.
Zemský chlad já stále cítím v zádech a
může připadat, že nemá cenu každý nový nádech,
jenže já jsem já a
duše i mysl má mi vůbec není vzdálená,
a tak věřím, že chlad se z mého těla se dočká vyhnání,
jenž způsobí jedno nekonečné a opětované vyznání,
a to slabounké šumění
se promění v nekonečné kříčení.