Láska

Zrovna mě nic nenapadá, ležím v trávě, nad vším bádám, přemýšlím dál nad láskou, pro mě však je otázkou. Záhadná je, víla bledá, ztrácí se a spát mi nedá, pátrám, kde je její hrad, hledám ji, kam chodí spat. Přede mnou se ukrývá, snad jí síly ubývá, dál jí kráčím v patách, v zádech, stále cítím její nádech, jenom lehce zavoní, až ji v dálce dohoním, pláchne pryč a nevím o ní, nemá smysl plakat pro ni. Vymyslím si na ni lest, zavřu oči, palce v pěst, stát tu v místě zůstanu, jenom tak ji dostanu, počkám, až se otočí, pohlédne mi do očí, sama zjistí v pravou chvíli, že se každý může mýlit, přijde na to ještě včas, zaslechnu lkát její hlas něžný, tichý, medový, nikdo se to nedoví, kde má láska pevný hrad; sladká je jak cukroví, když mi šeptem odpoví, když vím, že má mě někdo rád.

---