Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMému broučkovi
12. 11. 2007
0
1
480
Autor
Moo
Slyším tvůj hlas
a ocitám se zas,
ve světě nádherném,
jen mém a tvém.
Pousť je to a planina,
však s čím se to prolíná?
S krajinou bujnou jak deštný prales,
do tohohle ráje nám nikdo nelez.
Oči už mi neslouži,
srdce se steskem souží.
Vidím tě všude i kde se nedá,
v hrudi mi žalem puká.
Usnout a spát,
sve srdce ti dát,
u tebe se probudit,
nikdy tě neopustit.
Toť myšlenka má,
upřímná a jediná.
Provazí mne každým dnem,
nechť už není jen snem.
a ocitám se zas,
ve světě nádherném,
jen mém a tvém.
Pousť je to a planina,
však s čím se to prolíná?
S krajinou bujnou jak deštný prales,
do tohohle ráje nám nikdo nelez.
Oči už mi neslouži,
srdce se steskem souží.
Vidím tě všude i kde se nedá,
v hrudi mi žalem puká.
Usnout a spát,
sve srdce ti dát,
u tebe se probudit,
nikdy tě neopustit.
Toť myšlenka má,
upřímná a jediná.
Provazí mne každým dnem,
nechť už není jen snem.
1 názor
jejkote - to je ovšemže hrůza - dost patosu, velkejch slov & příšernejch, gramatickejch rýmů, veršů do počtu a tak. ale - z toho se vypíšeš. doporučuju hlavně číst, číst a číst. a škrtat & trochu aj přemejšlet - vždyť to snad ani tohle všechno, tak, jkas to napsala, nemůžeš myslet vážně ? :-)