Vlaštovka

potkal jsem jí na autobusové zastávce, celá promočená a pomuchlaná. nikde žádná bytost jen ona, smutně schoulená. zeptal jsem se jí, zda-li mohu pomoci. řekla, že pokud mám kde, mohl bych jí opatrně osušit (byla vystřižená z papíru). vzal jsem jí jemně za papírovou ruku a vedl k sobě domů. její dlaň byla skrz naskrz promáčený papír. rozevřel jsem nad námi deštník a snažil se jí chránit před dalším přívalem kapek.
"jak se jmenuješ?" zeptal jsem se.
"jsem přeci z papíru, tak jak bych mohla mít jméno?"
"budu ti říkat Vlaštovka."
dovedl jsem si Vlaštovku domů a usadil jí k topení, které jsem zapnul naplno. Vlaštovka byla unavená a po chvíli usnula. šel jsem si lehnout do své postele a přemýšlel o tom co se to stalo ubohé bytosti z papíru, kdo ji vystřihl a proč zůstala sama...
probudilo mne slabé naříkání. vylétl jsem z postele, v pokoji se ve spánku svíjela Vlaštovka. topení hřálo moc prudce a papír se začínal kroutit. jak nejopatrněji jsem dovedl, chytil jsem Vlaštovku a odnesl si jí k sobě do postele. přikryl jsem jí dekou a pozoroval jak spí. znovu jsem usnul.

uběhlo několik dní. Vlaštovka stále odpočívala. venku pořád pršelo. nevěděl jsem o ní vůbec nic. měl jsem jen zvláštní pocit, nemohl jsem tomu uvěřit, ale cítil jsem že Vlaštovku miluji. pokusil jsem se zjistit něco bližšího.
"odkud jsi Vlaštovko? co se to stalo?"
"tiše Emile, vidíš tu nádheru?" ukázala na malého pavoučka, který v rohu okna pojídal mouchu.
jednoho večera, když jsme na balkoně sledovali hvězdy, políbil jsem Vlaštovku na tvář.
"to nesmíš Emile."
"miluji tě Vlaštovko."
"jsem jenom papír, papír jakým se balí vánoční dárky, papír na který se tisknou noviny. mne nemůžeš milovat."
"nemůžu, ale přesto miluji."

skončil podzim a začala zima. Vlaštovka nevycházela už ani na balkon. ležela v posteli a četla knihy. spousty knih.
"tolik knih Emile, tolik papíru... proč nejsem knihou?" podívala se na mne a já nedovedl odpovědět. co na to říct? chytil jsem ji za ruku a políbil ji. pak znovu a znovu. Vlaštovka se nebránila. strhal jsem z ní papírové šaty. polibky byly vášnivější a vášnivější. zmítal jsem se v divokých pohybech. všechno kolem se točilo. pak do vzduchu vzlétly tisíce drobných útržků papíru a pomalu se začaly snášet k zemi. v kuchyni kapal kohoutek. předsíní proběhla myš.

---