Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBo-bulka
19. 11. 2007
5
10
901
Autor
Věra Fridrichová
Bobulko borůvky,
dlouho jsem tě neviděla
Schovala ses v křovinách
Je smutné mnout tě mezi prsty.
Mám strach.
Jsi uvnitř mého těla.
Bobulko!
Bulo papežská
Bo - b u l k o...
Proč právě teď se probouzíš?
Chci rozmáčknout tě
rukou pravou
a fialovou šťávou
kreslit na zeď kříž.
(jen tak... snad aby tady byl)
---
Otče...! Proč jsi mě dnes opustil?
dlouho jsem tě neviděla
Schovala ses v křovinách
Je smutné mnout tě mezi prsty.
Mám strach.
Jsi uvnitř mého těla.
Bobulko!
Bulo papežská
Bo - b u l k o...
Proč právě teď se probouzíš?
Chci rozmáčknout tě
rukou pravou
a fialovou šťávou
kreslit na zeď kříž.
(jen tak... snad aby tady byl)
---
Otče...! Proč jsi mě dnes opustil?
10 názorů
Pišta_Hufnágl
25. 11. 2007Smetiprach
25. 11. 2007Smetiprach
25. 11. 2007
taky to vnímám jako metaforu bobulky medicínské...takže ta otevřenost je zdrcující a krásná až na kost
tatínek mi jako malé říkával Bobku, Bobulo...(to jen asociace na název)
asi to nechápu, borůvka jako metafora něčeho...(jak ROMAN_L rakoviny?) a ten spirituální podtext...je to hluboký
tip
avi
nevydrželi bdít ani hodinu... otče, odejmi kalich hořkosti ode mme, ale ne jak já chci, ale jak ty chceš... /aranž brabencova/