Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKALHOTY
Autor
Cigarette end
„Ti říkám, to bude vono. Pravej vodvaz!“
„Jako co?“
„Tenhle sestřih.“
„Ale já myslel, že se bavíme o kalhotách.“
„Aha. Tak ty kalhoty.“
„No já nevim. Moc se mi nezdaj.“
„Chceš snad říct, že bych ti radil špatně?“
„Ne.“
Ale Tomáš mi špatně radil. Nikdy se neuměl moc oblíkat. Ale já vlastně taky ne.
„Vezmeš si je?“
„No já nevim…“
„Sou super.“
„Hm… Tak jo.“
Chvíli jsem je nosil, ale vypadal jsem v nich jak kretén. Jedinej Tomáš mi je pochválil. Ještě aby ne. Pak jsem potkal Markétu, nastěhovala se ke mně, začala mě oblíkat podle jejího stylu, smála se s mými přáteli a rozhodovala o mně.
„Kde jsou ty bílý kalhoty?“
„Dala jsem je do Armády spásy. Byly naprosto příšerný.“
Vyběhl jsem z našeho bytu. Běžel jsem hledat kalhoty. Kalhoty který jsem miloval i nenáviděl. Kalhoty který mi daroval Tomáš. Tomáš kterej je teď pod drnem.
Markéta je kráva! Proč mě to nenapadlo dřív? Zničila mi vzpomínku na Tomáše.
Ty kalhoty jsem nenašel. Ale ještě ten den jsem si koupil jiný, bílý, úzký kalhoty.