ŽLUTÝ VZKAZ

                                                                                                ŽLUTÝ VZKAZ

                                                                                   Ráda vzpomínám na prázdniny,
                                                                                     kdy sluce opálí tvář bledou,
                                                                               však nejraději myslím na ty poslední,
                                                                                         co strávila jsem s tebou.

    
                                                                                       Krásné chvíle a okamžiky,
                                                                                         co spolu jsme se smáli,
                                                                                           pak se něco pokazilo,
                                                                        a všechno to krásné, zmizelo nenávratně v dáli.

                                                                                   Byl jsi tak blízko, téměř na dosah,
                                                                                    já nevážila si těch krásných chvil,
                                                                                     teď už vím, co jsem měla udělat,
                                                                          chytit tě za ruku a být šťastná, tak jako ty jsi byl.

                                                                                                    Je to zvláštní,
                                                                                        dřív´s mne měl možná rád,
                                                                                         ta doba je ale dávno pryč,
                                                                        a já jen doufám, že zůstaneš alespoň kamarád.