Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěžná
06. 12. 2007
18
35
1400
Autor
Santi€
začínám se budit
v půlkách nocí
ze kterých nedohlédnu na okraje
jako když se
do kostelního ticha
rozezvoní tramvaje
vzpomínám
jak prvně zcelily se
rány našich rtů...
35 názorů
nasadilas mi brouka do hlavy... ale nejspíš mi to nevyjde... uvidíme... :-)
myslím, že to neni správnej přístup, ale - je to Tvoje věc. osobně si myslim, že bez pořádnýho škrtání & přepisování nikdy nic pořádnýho nenapíšeš ..
zaznamenávám básně v tak syrové formě, jak ke mně přijdou a neodvažuji se je regulovat, bo by tak ztratily svou autentičnost
já bych chtěl to nejlepší vždycky - navrhoval bych to opravit ráno a pak třeba ještě měsíc a zase opravit, abys to mohla vydávat za svý dílko a ne za něco z kategorie co chtít někdy o půl druhé v noci - to ale jen jako že maličký doporučení - každýmu podle jeho gusta .. :-)
Autor nestojí o hlubší kritiku.
je to pěkný, i když trochu kostrbatý mi to přijde na to, jak je to krátký ..
...je to pěkně napsané...předem se omlouvám, ale napadá mě takové řešení....proti nespavosti...zcelili jsme se zcela...*
rozkrojené noci na půlky...hledej hvězdičky,třeba...jablko noci se dokutálí...
pěkné
No páni teda, tomu tedy říkám působivá miniatura. A verše "jak prvně zcelily se/rány našich rtů..." jsou úžasné. Teď jsem chtěl říct, že škoda toho smutku, ale to je vlastně nesmysl - dokud se dá smutek přetavit v básně, dá se žít ;)
chmmm, s grafikou v poslední době bojuju, přiznávám...zkusím to eště pořešit. prvotřídní díky pro míšu!