Proč mi nikdo nevěří???

Velká neznámá…

 

 

 

Bloudím…

Po světě plném špíny

S neuskutečnitelným životním cílem:

„Změnit tento svět!“

 

V cestě beze směru

Na jiné časové ose

Bez pevné půdy pod nohama

A stále putuji vpřed časoprostorem…

 

Ale všechno je marné.

Lidé se nezmění,

společnost taky ne.

A svět? … Ach …

 

Vtom mi do cesty

vstupuje persóna

Pod jejím krokem

Hoří tráva u cesty.

 

Tak vzplanu i já.

Nenalezená bez cíle,

Bez myšlenek

A naprosto nepochopená

 

Myšlenky mi bloudí

Po neznámém člověku.

„Je to…“

Ne. A myšlenka opět mizí…

 

„Vítej a vyslechni mě

neznámý přivandrovalče.

Vyjádřím se ti prostě

Protože mou duši sužuje strach.

 

Protestuji!

Proti celému světu…

Demonstruji!!!

Proti amerikanismu a konzumu…

 

Ale kam mám protesty směrovat?

Kdy a na čí hlavu?

Možná to jsou jen prázdná slova,

Co se roztříští o výkladní skříň.

 

Není nikdo, kdo by mě pochopil

A podpořil můj názor.

Proč mě odsuzujete?

Proč mě nechápete, lidé…?“

 

„Ahoj!

Já jsem anděl.

Mám však polámaná křídla

A černočerný háv.

 

Nejsem obyčejný anděl.

Jsem už mrtvý.

Nežiji už několik let.

Lidstvo mě zahubilo.

 

Jsem anděl Krutosti.

Vládnu zlo a lidským hříchům.

Posílám na lidi zhoubu

A příšernou nenávist.

 

Nevládnu myslí ani rozumem.

Nikdy jsem nežil v lidském těle.

Nevím, co je to láska, něha

Cit a lidské teplo.

 

I přes chlad mé duše

U tebe cítím životní nasazení

Jsi tak odhodlaná

Nic tě neporazí.

 

Bojuj!!!

Bojuj, bojuj, bojuj…

Protože jen Ty a Tvé odhodlání

Mě můžou zničit.

 

Většina lidí mi dodává jen sílu.

Každá lidská hloupost,

Každá sekunda nenávisti

Mě popohání kupředu.

 

A přesto bojuj!

Nevzdávej se! A vyhraješ!“

Řekl a zmizel v mlze.

Nikde jsem ho už nenašla.

 

V hlavě mi zůstala jen spoušť.

Nevím, co teď. Kam dá?

Jako písek mi zmizel

Mezi prsty…

 

Blouzním? Nebo jen spím?

Co se to děje?

Ztrácím představu o čase.

Mizím ve slovech už minulých.

 

Snad žiju v jiném světě

Na jiné planetě

S cizíma lidma

A cizími city…

 

Možná je to svět

Ze snů a pohádek

Pro malé děti na dobrou noc.

Snad dobro zvítězí nad zlem…

 

No a taky to může být noční můra.

Sen, který protíná realitu.

Ten úděsný přelud noci,

Neexistující něco ve tmách.

 

Ráno se probouzím,

v okně jsou ty známé mříže.

Já ležím přivázána okovy

na úzkém lůžku psychiatrické léčebny…

---