Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDeník veverčáka - první zápis
Autor
Galilea
Na úvod se představím, jsem Burunduk páskovaný, nebo jen Burunduk – laicky řečeno veverka… ehm, ne, veverčák s pěti proužky na zádech. Jmen mám spoustu, pokud držíte v ruce ořech, tak je mi jedno, jak mě oslovujete… Pro lepší představu jsem 23cm dlouhý, včetně ocasu, na kterém mám tři proužky. Denně prospím i takových 15 hodin, ale nepočítám do toho ještě siesty po svačinkách. Stravuji se slunečnicovými semínky, lískovými a vlašskými ořechy, buráky, ovocem a zeleninou…
Něco z historie…
Z kapsy prapra(…)dědečka Burunduka I.
Proč mají burunduci pět pruhů
Kdysi dávno, velmi dávno pořádala zvířata velkou poradu o tom, zda má být stále jen den a nebo noc. Po dlouhé a vášnivé diskusi začal náhle jeden burunduk zpívat: "Svět má být světlý, proto musí být den". Medvěd, který zastával noc začal mručet: "Svět má být temný, proto musí být noc". Mezitím co burunduk zpíval, začalo vycházet slunce a začalo se rozednívat. Zvířata, která byla zastánci noci, začala být na burunduka naštvaná, jelikož si myslela, že přivolal den. Medvěd, který zastával noc se tak na burunduka naštval, že se po něm ohnal tlapou. Burunduk sice stačil utéct dírou, ale i tak mu medvědova tlapa přejela přes záda. A od té doby má burunduk na zádech pět pruhů…
Zápis č. 1 – Nový domov?
Přinesli mě, ani nevím, kam. Neznámé místo, lidé, pachy a kam mě to hned dali? Mříže… Do vězení? Co jsem udělal? U proužků, proč musím hned do vězení? Já ty oříšky vrátím… Do posledního… Ten jeden bych si ale mohl nechat na horší časy. Dobře, tak slibuji, že budu hodný, poslušný, budu po sobě uklízet… Ale tohle ne, tady nebudu, ve vězení… Co z toho, že tady mám nějaký kmen ze stromu, pár větví… Sice miska plná oříšků, ale i tak, to se nehodí… Ani jsme se nepředstavili…
Pokus č. 1
Tyčky v kleci nejsou tak blízko u sebe, abych nemohl projít…
Dodatek: Tak to mi nevyšlo, obalili klec průhledným igelitem s otvory, abych mohl dýchat.
Pokus č. 2
Byl to dobrý nápad prokousat se igelitem a projít mezi tyčkami, jenže… Místa znovu zalepili. Fajn, není problém, zapomněli na dno, které je pod spodními tyčemi vysouvací…
Tohle je už vážně vrchol, oni ještě kolem klece dali pletivo! Copak nechápou, že veverčák jako já nemůže být zavřen v kleci? Jedinou útěchou jsou ty oříšky, ale kam je schovat na horší dobu?