Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeznadějná (s otazníkem)
10. 12. 2007
15
25
1083
Autor
Santi€
když my
si nevidíme do hlav
a ze strachu
urážíme hrnkům ouška
splétáme pololži do lan
a z dálky se jimi
pozvolna poutáme
prostonocé stíny
si k nám ukrádají metry
oblékáme svetry
a ta křehká
je víc než ze skla
z ledu
který se naší blízkostí
rozpouští
do pouští
mezi námi
a v přesýpací čas -
25 názorů
stane se, i pocit může být prázdný, i když je intenzivní...díky za názor
prostonocé stíny
si k nám ukrádají metry
- tohle je fajn - zbytek nevim - snad že je to osobní - ona z toho má třeba něco víc - vzpomínku, obraz, příběh, .. věci, který já v tom nevidim a .. pak mi to nemůže přijít jiný, než kousek prázdný .. :-/
vlastovka.
12. 12. 2007aleš-novák
11. 12. 2007
Nebreč, a raději vymysli náplň takového klubu. Ten se přece vytváří na základě nějakého zaměření v básních, ne? :o)
máma:já siroteček nebohý...:(
betik:jako vždycky moc moc díky!!!
drahý:copak se ti nelíbí?
jazzgirl:jsem ráda, že jsem tě potěšila a budu ráda za tvé návraty
Óóóóó, děkuji moc za dedikaci:-)! Potěšilo moc:-)! A nacházím se v tom - skoro hadí síla spící na kře a skoro pouští šumí duše má:-)... a svetry - včera jsem napsala něco o roláku:-) Hned to sem dám:-)...Ještě se vrátím, ale už teď za milou pozornost* :-)
Když já pořáde nějak nechápu, jak ten klub vlastně funguje. :o( Asi jsem natvrdlá.
Navíc, je to příšerná zodpovědnost, založit rodinu v dnešní době! :o)))
Slunéčko zlaté, nevím. Mám teď tolik starostí, že bych byla nejspíš krkavčí matka :o(
Máš na mysli klub?
jé sedí...
nevidíme do hlav, to říkávám já..**
někdy i říkám - ještě že si nevidíme...