Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlomkobraní /3/
Výběr: Jinovata, a2a2a, Augustin_Šípek, Zbora, Print, Dero
11. 12. 2007
31
40
4555
Autor
Smetiprach
/ vymetání /už je to týden, ruce od mouru
konejšil ji: teď už potáhnestejně pořád brečí;
snad jenom z nemoci, plná nepohodlí,
žebrá na paměti
-- na pověry ona nedá
/ neschopenka /našel jsem v knize po otci
zažloutlý, procvaknutý lístek;
na zlomek chvíle zamrznul večer,
padal sníh a Prahou
zase jely trolejbusy
40 názorů
ciernytulipan.
02. 01. 2008vlastovka.
13. 12. 2007Smetiprach
13. 12. 2007
Smeťák: kéž bychom s tou poezií těch příštích padesát let přežili i my :o)
Dadík: ono jak se to vezme - ale určitě se z něj dá hodně těžit :o) ...i když popravdě nevím, jak si představit dokonalý stav něčeho, co má každý taknějak někde jinde.
Zborýsku hranici kýče považuju za ideál a když překročit, tak ke kýči...:)
kýč je něco!
:)
Smetiprach
12. 12. 2007
Víš, že máš asi pravdu? A vlastně si uvědomuju, že mi nesedí hlavně to Vymetání... :-) Neschopenka je paráda, ale při prvním čtení se mi ztratila v tom šoku :-))))
Smetiprach
12. 12. 2007Smetiprach
12. 12. 2007
Čím jen je to, ach čím, že se mi Zlomečky 1 a 2 zdály lepší? Možná nemám potřebnou čtenářskou úroveň :-(
Smetiprach
12. 12. 2007
no jo, tak jsi zlaťák i beze mne - a stejně si myslím, že ty včerejší byly lepší, verbež kritická :))
Nebojím se říct, že ve druhém textu nacházím dost možná nejvkusněji vyjádřenou nostalgii, ba patos, za velmi dlouhou dobu.
Po některých tvých dřívějších experimentech je mi tohle jednoduché zlomkobraní velice příjemným překvapením. Děkuji za ně. *v
Smetiprach
12. 12. 2007
Nemyslím, že by bylo potřeba něco dodávat. No ale teda když už - obě jsou vpodstatě na hranici kýče - ovšem tu hranici si velmi dobře hlídají - a tím, že ji nepřekročí, splňují, že si text najde velmi širokou obec čtenářstva, které se prostě bude líbit, na kterou zapůsobí. Rozdíl mezi tím, kdy je to přirozené brnknutí na city a kdy už brekot je kolikrát velmi jemný.
Neschopenka je takový příběh, který když se zpracuje tak, aniž by se do něj vkládala autorova touha po básnickém projevu, zůstává velmi silný i zprostředkovaně.
Antiutilitaristka
12. 12. 2007Augustin_Šípek
12. 12. 2007ceder_john
11. 12. 2007pozorovatel
11. 12. 2007
zejména neschopenka je plná opravdové a vkusné nostalgie, vymetání ovšem také hezké, napdlo mne, že kdyby tam byla ... žebra na paměti ... také by to mělo něco do sebe. Je to typ poezie, která nehledá, jen je vnímavá k životu okolo a proto tak lehce přesvědčivá.