Odcházíš

Zahledím se do tvých očí, lehce v jejich nitro vkročím, s láskou v ně se podívám, jak by to byl svatý chrám. Velkou touhu v srdci mám, potají tě objímám, ty se ale držíš zpátky, prodlužuješ odstup krátký, chtěla bych být tobě blíž, ty ale dál odcházíš. Zdrženlivost hodna cti, mně ale v tvé blízkosti láskou až se tají dech, srdce hoří v plamenech. Polknu hořce slzy tajné, tvoje srdce nepoddajné není láskou zmámené, tesné je z kamene. Moje láskou hoří, buší, zajedno je s tělem, duší, tvoje stále není k mání, snad vyloudím pousmání. Neslyším víc lásky řeč, líce tvoje svírá křeč, co se s tebou mohlo stát, víc už nechceš milovat!? Čas dál běží a my též pospícháme, pravdu – lež, tu už nikdo neoddělí, ani svátky a neděli neslavíme společně, šeptneš tiše – konečně, k lásce staré točíš záda, s klidem zradíš kamaráda, jež tě vroucně miloval, ve tvém srdci kraloval. Nepolknu své hořké slzy, vím já jistě, že už brzy přijdeš zpátky a že též v mém srdci navždy zůstaneš.

---