Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSázka
Autor
FLO
Ehm...no...kurvy :o)
Byla sem spokojená, že můžu sedět zase na baru, ve své hospodě. Pryč sem jezdila jenom proto, abych se sem zase ráda vrátila. Objednala sem sobě a Gasovi dalšího ferneta. V rádiu běžela zpráva o tom, jak ukrajinec zabil svoji ženu, naporcoval a pak to na
trhu prodával jako hovězí.“A co takhle nemoc šílených krav?” Zeptal se se smíchem.
“No právě. Mohl zaručit, že z toho masa nikdo nechytí béesé.” Zasmála sem se a zapálila si cigáro.
“Pokud jeho manželka nebyla šílená kráva.”
“Asi byla, logicky, když ji zab
il.”“To já bysem tě nemohl zabít.” Řekl a hodil do sebe panáka. “Protože ty musíš být tak zkažená, že tvoje maso... promiň, ale... nikomu bych nevysvětlil, proč sem ty řízky nakládal do ferneta.” Znovu sem se zasmála a v rozjaření ho bouchla do ramene. Vrátil mi to. Chvilku sme se smáli a žduchali do sebe, dokud si nevylil pivo. Pinkl už nás měl docela dost a začal vyhrožovat, že nám dává červenou kartu a že nás stejně brzo vyhodí, bla bla bla... Vedle nás seděly ty dvě děvky a zrovna se hádaly. Vlastně t
o nebylo nic novýho a patřilo to sem stejně jako automaty, šipky, stejně jako ten nasranej pinkl a stejně jako my dva. Ječely na sebe jak smyslů zbavený.“Ty krávo, podívej se na sebe. Máš na hlavě květák a aji kdybys měla vlasy sebelepší, tak nechápu, jak na tebe může někdo vlízt, to musí být ti kořeni pěkný prasata.”
“Cože? Podívej se, ty chudinko, něco ti řeknu. Všecko je furt lepší, než vypadat jako vyžraná anakonda.” Byla to narážka na kalhoty s hadím vzorem. Neudržela sem se a vyprskla smíchy.
“Co je
ti jako směšnýho?” Vyjela na mě Jaruna – květák.“No co... vám se směju. Mohly byste si už vymyslet něco lepšího. Kdo vás má furt poslouchat? Běžte si stoupnout na chodník a hádejte se tam. Nebo mi kup panáka a já přestanu blbě kecat.” Usmála sem se. Chvíli váhala, jestli mně má vynadat, nebo mě přetáhnout kabelkou, ale nakonec se zasmála a objednala dva fernety. Ťukly sme si. “Tak na chlapy.” Řekla sem. “Tak na chlapy, co dobře platí.” Dodala. Gas nás pozoroval.
“A co já?” Řekl dotčeně.
“Ty tady máš ještě pivo.” Odbyla sem ho. Jaruna se k němu přitočila a obejmula ho.
“Ale zlatíčko... hele, když se mnou pudeš, tak ti dám slevu. Ty se mi totiž líbíš.” Řekla koketně. Gas se jí vysmeknul.
“Nesnáším kurvy.”
“A proč?” Divila se. Nestačil odpovědět a už se po něm plazila Anakonda. Dala mu pusu na tvář. “ A mě bys nechtěl?” Přestala sem se usmívat a přešla do útoku.
“No no no... stačilo, ne? To už přeháníte.” Vyjela sem na ně. Anakonda se mu přestala věnovat. “Aby ses neposrala. Se můžeš podělit, ne? Křečkuješ si ho pro sebe. Hele, na co ti vůbec je?”
“Na co mi je? No třeba... aby za mě platil pití. A tím pádem nemusím šlapat, jako vy.” Gas se zasmál.
“No jo... a proč bys nemohla?” Rozhodila rukama květačka.
“Co jako?” Zděsil se Gas.
“No proč by nemohla šlapat. Víš, kolik by měla peněz?”
“No jasně, Gasi. Víš, kolik bysme měli peněz?” Řekla sem ironicky.
“Kdepak. Ty seš na to měká. To bys nedokázala.” Zakroutil hlavou.
“Ty mě podceňuješ. Klidně bych si na tu ulici stoupla.”
“Ne, to bys neudělala.”
“To bych udělala. N
o tak... vsadíme se.” Navrhla sem. Na chvilku zaváhal.“Tak jo. Ale musíš se oblíct tak, aby každej poznal, že šlapeš.”
“No jasně. Přece tam nebudu stát v riflích. A o co teda?”
“O ňákou flašku.” Očima těkal po baru. “O flašku Tequily.”
“Dobře. Tak dem na to. Nejvyšší čas vyrazit.”
Zaplatili sme a vypadli. Pinkl musel mít radost.
Bylo něco kolem desáté večer. Byli sme u Jarky v bytě. Navlíkala sem na sebe tričko, jestli se tomu tak dalo říkat. Bylo to tričíčko, tak akorát kousek látky přes prsa. Gas seděl na posteli a celý to pozoroval, ale čím dál míň se usmíval. Stahovala sem si sukni, která mi byla tak akorát pod zadek.
“Ne, to musíš nechat takhle, aby vynikly ty podvazky.” Radila Jaruna.
“No jo, tobě se to kecá, ale já si v tom připadám fakt blbě.”
“H
ele, nechceš se na to vykašlat?” Začal Gas. “Pudem do hospody, koupím ti něco na pití a zapomenem na to. Je to blbost.”“Tak to teda ne. Už sem s tím začla, tak to dotáhnu do konce. Dyť o nic nejde, jednom si tam na čtvrt hoďky stoupnu, vyhraju tu flašku a
vypadnem.”“No tak jo. Ale stejně... ale stejně ti to docela sluší.” Pochválil mi image coury.
“Tak a je to. Teď se namaluj tady tou rtěnkou.” Podala mi takovou šíleně červenou. Nedůvěřivě sem se na sebe podívala do zrcadla a namalovala se. Pak sem se otočila na Gase.
“Ty vole, to je bomba!” Zasmál se. Obrátila sem oči v sloup. Obula sem si červený boty na jehlovým podpatku, který mně byly trochu velký, ale pro tu chvíli to snad vydržím.
Neměli sme auto, takže sme se museli do středu města dopravit emhádé. Byla to katastrofa. Jak se ukázalo později, na těch botách sem nemohla vůbec chodit, takže mě Gas musel podpírat, abych nehodila držku. Někde v nonstopu sme koupili flašku vodky, aby nám ta cesta líp ubíhala. Autobus příšerně dlouho nejel. Pořád mi pada
la kabelka z ramena, ale smála sem se a bylo mi jedno, co si myslí lidi okolo, protože já vyhraju flašku tequily, heč! Konečně sme vystoupili a namířili si to na tu nejfrekventovanější ulici v centru. Držela sem Gase okolo ramen, on přidržoval mě, protože sem každou chvilku škobrtla na kočičích hlavách, a ve druhé ruce držel flašku vodky. Doprovázela nás Jaruna, která nevypadala o nic míň kurevsky než já. Smála se, běhala okolo nás a měla z toho dobrý divadlo. Samozřejmě bysme to nebyli my, kdyby nás nedostal zákon schválnosti. Najednou Gas začal zmatkovat.“No to je průser. Moje matka.” Zadrmolil a snažil se mě uklidit do nejbližšího vchodu. Jak do mě žduchnul, tak se mi zvrtla noha, spadla sem na Jarunu a skončily sme na zemi uprostřed ulice. Gas mi ještě stačil duchapřítomně stčit flašku do ruky. Když viděl, že sem spadla, snažil se mě zvednout. Takže když k nám přišla jeho matka, viděla, jak její syn sbírá na ulici ožralou kurvu ze země. Když se nad celou situací pozastavila, poznala mě. “Dobrý den.” Pozd
ravila sem, když sem se snažila postavit se na nohy, protože nic chytřejšího mě nenapadlo. Pohrdavě se na mě podívala. Potom se otočila na Gase.“To si vyřídíme doma.” Procedila mezi zuby a pokračovala v cestě.
“To mě mohlo napadnout, že se bude vracet z noční.” Řekl Gas zdrceně, když sme konečně s Jarunou stály. Potom sme se začli všichni strašně smát. Já sem se smála sobě, Jaruna se smála mně, Gas se smál mně a svojí matce.
Stála sem na chodníku u silnice a kouřila cigáro. Eště pět minut a mám to odbytý. Jaruna s Gasem stáli kousek ode mě, za rohem. Věděla sem, že tam sou, ale vůbec sem si jich nevšímala. Zrovna sem přemýšlela o tom, že být kurvou nemůže být tak zlý, když u mě zastavilo auto. Podívala sem se směrem k těm dvěma s úsměvem, jako co oni na t
o. Jenomže ten úsměv mě brzo přešel. Jaruna se plazila po Gasovi a líbali se. Nevěřila sem svým očím. Gas uviděl, že se na ně dívám a přestal. Stála sem jako přimrazená. Nechápala sem, co se děje. Díval se na mě. Se slzama v očích sem přešla k autu a nastoupila. Přes slzy sem ani neviděla, jak ten chlápek vypadá. A nechtěla sem to vědět ani později, když sem byla u něho v bytě. Za celou tu dobu sem se mu nepodívala do obličeje. Ani tehdy, když z peněženky vytahoval tisícovku.Seděla sem na baru a pila vodku. Vedle seděl Gas a na klíně měl Jarunu, která už vůbec nebyla oblečená jako kurva, ale měla na sobě rifle a halenku. Smáli se a pili pivo. Dokráčela ke mně Kamila v hadích kalhotách.
“Já tě tak nenávidím, vyfouklas mně chlapa.”
“No a co? Sem prostě lepší.” Řekla sem bez zájmu.
“Stejně tě jednou zabiju, ty krávo!” Prskala.
“Prosimtě – podivej se na sebe. To je jasný, že tě nikdo nechce. A už s tebou nebudu stát na jednom rohu, zítra valím na hlavňák.”
“To bude jedině dobře. Nenávidím tě. Stejně se těm chlapům divím. Musí to být pěkný prasata, že na tebe vlezou. Vypadáš jak smrt.”
“Furt lepší než vypadat jak vyžraná anakonda.” Ukončila sem rozhovor a polovičníma očima se podívala na Gase. Bolest se mi prožírala celým tělem. Objednala sem si další vodku. V rádiu běžela zpráva o nemoci šílených krav.