Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..nejspíš poslední dárek, který dnes dostaneš..
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
už čtyři měsíce je mi vlastně úplně jedno,
co najdu pod stromečkem poté, co se všichni konečně zvednou
od vánoční večeře.
svůj dárek už jsem totiž dostal,
vyplacený v lásce, něze a důvěře…
dávno tomu co odešel ten řvavý vítr, co klepal Vám po nocích na dveře
a zůstal tu jen onen tichý vánek, co od červánek do svítání
tiše šeptal každé slečně -ba i paním-
láskovánky do uší,
pak když stanovil si pravidla a marně čekal až přijede pošťák s něčím co je poruší,
bylo vše smutné a nečitelné.
hrany se ohladily a šmirgl papír zjemněl…
pak jednoho dne, někde na školní chodbě
uviděl jsem v jedné slečně všechno, co je mi tak vzácné v dnešní době
a dlouhých devět měsíců jsem o ni bojoval.
zprvu partyzánsky, poté jsem zkusil přepadení týlu
a mnohokrát jsem se během té zvláštní války vzdal.
jenže vždycky, vždycky ve mně něco povstalo a plálo,
všechny mírové dohody, všechny bílé vlajky mi to potrhalo,
ten přerostlý mocný hrudní sval v subtilním bledém hrudníku
co dělá z poserů hrdiny a generály z obyčejných setníků…
a tak jsem s hlavou dole v poslední bitvě obětoval všechny svoje naděje,
čapnul jsem se za límec, nechal se odvézt na svatou helenu,
kde jsem si říkal, že se vlastně nic neděje, a že ty promrhané dny a city třeba nějak doženu.
málem jsem tu spoušť opravdu zmáčknul, když na obzoru, kde se denně nový den rodil
spatřil jsem bělostné plachty Tvé královské lodi…
tak děkuju, za to pracně stavěné sebevědomí a důvěru,
díky, žes mě naučila, ať už se nikdy neperu
s hlavou dole.
dík, žes mě zbavila mé zažité staromládenecké role,
díky za toleranci k mým extravagancím a úletům
a i když máš třeba pocit, že ne všichni z rodiny jsou tu
(a že někteří zase přebývají)
vzpomeň si na svoje slova, že přece „nejsou všichni dokonalí“
a zkus si to prostě bezprostředně vychutnat…
mám tě vážně moc rád, má milá
a kdyby si souhlasila (vždy, když nejsem s Tebou svléká mě to z kůže)
chtěl bych –aspoň pro ten příští rok- být Tvým mužem.