Kalendářní rok 2007 a pár úsměvů

Ale právě proto
jsem už podesátý zamilovaná
v kalendářním roce 2007.
Mezi prsty proplulo pár životů
a ja se jen dívám někam nazpět,
směju se jejich krásný naivitě
a přemáhám ten pohyb očí,
co je chce přivřít
abych se mohla vrátit.

Radši se podívám před sebe,
není tam někdo?
Ne, pořád jdu sama.
Pro změnu se zasměju svejm
směšnejm krokům
zabodávajícím se potisící do země
se kterou vždycky na půl vtěřiny splynou. -
v tu chvíli mě oči přemůžou...

...a já pojedenáctý do někoho narážím,
bez ostychu, nečinně, přistižena při činu:

"Miláčku,..." - "Ano?"

Pak několik desítek minut v ráji
co si vytvoříš.

A ráno přijde malej rozchod
na malý planetě pokoje,
pár úsměvů,
teplej čaj,
"hlad nemám, díky..." -

Kdyby tak každej sex znamenal lásku.
To by bylo po problémech.

---