Pustý svět

Ten pustý svět, co na něm stojím,

co na něm žádný život není.

Ten pustý kraj, co na něm je,

ten pustý kraj, ta beznaděj.

Ta beznaděj na život krásný,

ta beznaděj na slunce jasný.

Na slunce, mraky, nebe, zem,

na představu, že po ní jdem.

Že voda bude téci rájem,

že ptáci budou létat krajem.

Že na slunci si děti hrají,

v očích úsměv, štěstí mají.

A všichni lidé poctiví jsou,

za jednou velkou myšlenkou jdou.

Jdou lesem, městem, vodou, zemí,

a nenacházej vysvětlení.

Proč jsou války, vraždy, boje,

a proč zem svou ničí stroje.

Odkud přijde vysvětlení?

To na světě nikdo neví.

Možná spadne z měsíce

po roce 2000.