haiku

Šagej: a jak to máš se sonetem a počtem veršů? taky nezáleží na tradici? Pokud 17slabičnou formu respektovali a rozvíjeli mistři po celá staletí, proč se jí nemohu zabývat já? To jsme v naší zemi tak strašně volnomyšlenkářští, že musíme ignorovat i pravidla japonské poezie? Já osobně jsem, Ša-gej, nejdříve kolem roku zkoušel skládat haiku v rozličných variantách, hledal, jaké pojetí (třeba u slabik s nebo vz), mi vyhovuje a které ne a proč. Až když jsem se ustálil v hledání a ztotožnil se s výsledkem, tak jsem jej pojal za svůj a tak dnes píši. Samozřejmě, že dál na sobě pracuji a svá haiku rozvíjím několika směry, ale ve formě už mám jasno a vím proč. Nenutím svět, aby respektoval pravidla, když jim nepřikládá patřičný význam. Je to jeho problém. Haiku je daleko hlubší forma, než se na první pohled zdá. Ale svoji niternou krásu odhalí tomu, kdo přijme za své i další její projevy a ustálená pravidla. Mši lze také začít poděkováním a zkončit třeba prvním čtením. Ale který z jejích účastníků by si ji to čtení vyslechnul? Závěrem mohu souhlasit s dopcháváním. Ano, dopchávat je rozhodně špatné. Když čtu od Johann Wolfgang von Goetheho Fausta, vždycky si na jeho legendární hledání dokonalého verše vzpomenu...

Promiň, Joreli, chybí mi tam to konkrétno. "Prázdno", "mysl", "slova", toho se lze těžko zachytit. Mě třeba napadá na Tvé téma něco ze Šumavy: Po všech slovech jen krystal jinovatky uprostřed louky

deepness: ano, i mě. Asi nejlepší slovo, c se tam hodí. Šagej: nevím. ta mysl by mohla být nahrazena ledasčím, třeba hlavou (ticho, jak navrhnul deepness mě nenapadlo), ale bez ní by ten minimalismus už nebyl cestou, ale zákonem a to mi nesedne. Navíc respektuji tradici 17 slabik a když ji nedodržím, tak se jedná spíše o omyl nebo chybu, nikoliv o úmysl, který by mi usnadňoval psaní v této formě. h32: možná, ale naštěstí na rYtmu u haiku až zase tak nezáleží. ale máš pravdu v tom, že o rytmu tato haiku neni. Norsko 2: jistě. ale ne vždy nám to život umožňuje

zajímavé... :) *

Mozek odmítá artikulované nic - jen prázdné zvuky * K

***

*dobré, jen trochu neritmické

to uprostřed mysli mi přijde moc obecný - není jen jedna mysl... ale zas třeba uvnitř mé mysli už je osobní a to by haiku nemělo být, prý - ale hanihaiku klidně :o)

Páčilo by sa mi miesto "uprostřed mysli" - "uprostřed ticha". Neviem, či je to skutočné haiku, ale páči sa mi myšlienka tohto trojveršia a tak dám tip