První den nového roku

Když starý končí, nový zase začíná

tys ležela tu vedle mě, opilá a zmatená

To bylo to ráno, kdy Slunce na nás zářilo

byli jsme v něžném objetí, mé srdce uvnitř žárlilo

Třeba zůstala nám, sentimentální vzpomínka

slova z mých úst  "mám tě rád", není pouze záminka

Láska jako skalní pták, přes hlavu mi přelétla

možná že i do tvých snů, též tichounce dolétla

Do polštáře barvy azuru, nevím proč jsi mi plakala

slza slzu míjíce, desátá už stékala

Rána bývaj horší, jsou skleslá až stydlivá

mají pachuť nedopité vodky, tak buď holka citlivá

Copak je to můj osud? Dělat tě pořád smutnou?

ze všech barev duhy, vyberu ti tu nutnou

Možná bys mi i čtyřlístek, na prázdné louce našla

aby ke mně štěstí přišlo, celý svět bys prošla

Nebála ses dlouhých, pohledů do očí

bylo to nádherné, ale všechno jednou končí

Až tuto báseň dočteš, nechci abys smutnila

já bych to uslyšel, do smutku bys mě tak nutila

Ale ty plakat nebudeš, víš proč?

Je to přece jen báseň, nic víc :-)