opíjím ticho splínem

Očí mi spadly do šálku splínu čajové lístky se zachvěly V smutečně zčeřeném veselí zapíjím pelyňkem kocovinu Ukryta do stínu, když tma pálí v horoucí soli louhuji cit Doušek za douškem nutím se pít vzpomínky, jež s nocí zesinaly V zahořklém thé se ztrácí líně smítka, v nichž voní stopy máty Po dnech, jež z kříže byly sňaty hladovím jako čaj po sedlině

---