Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřítel strom
03. 01. 2008
5
9
2191
Autor
tonas
***
Přítel strom
Stál vnímavě a mlčky nad vším důležitým, co se událo v našem společném čase. Uctíváme ho stejně jako naši pověreční keltští a slovanští předkové uctívali staré stromy ve svých posvátných hájích.
Na jaře a v létě se starožitný javor stává domovem a chrámovým kůrem zpěvných ptáků. Na podzim se nejdříve rozzáří barevným listím, potom povlovně padajícím ve spirálách k jeho úpatí. Shrabujeme je co nejblíže, aby mu v zimě bylo teplo na kořeny, a aby si tu mohli postavit skrýš všichni drobní tvorové z okolí.V zimě je náš kamarád strom hrdým monumentem, jenž vrůstá větvovím do modrého příkrovu průzračných zimních dnů a stříbra hvězdných nocí. Za ta léta našeho soubytí jsme si povšimli, že ho respektují i bouře a větry.Vyhýbají se mu hromy a blesky. Zatímco každoročně několikráte zpustoší stromoví vůkol, on zůstává nedotčen. Náš strom se tak chystá na další staletí na bohem mu určeném místě.
Javor klen patří do rodiny. K ničemu a nikomu jsme nikdy neměli tak blízko. Když nám před rokem umřel stařičký jezevčík, uložili jsme ho decentně a s nejvyšší pietou mezi jeho kořání. Při každé příležitosti tam klademe svíčky a náš dřevěný patron se na to shovívavě dívá shůry.
Tam, kde se jeho kmen dělí na mohutné větve, upevnili jsem dřevěnou budku ptákům. Každým rokem očekáváme, který z drobných zpěvných opeřenců se rozhodne osídlit ji. Za poslední léta nejčastěji brhlíci nebo lejsci - bělokrcí i černohlaví. Desítky mladých ptáků se pak po krátké výuce v létání vydávají z něj do širého světa, aby se za čas vraceli do místa svého ptačího dětství.
Když posedáváme za barevných letních večerů pod životem rozeznělým laskavým stromem, nebo za čistého zimního nekonečna vnímáme skrze něj nesmírnou harmonii planety a její přírody, jejíž je náš strom neodmyslitelnou částí, v jeho nadčasové smysluplnosti procitáme i my z umouněného a ustaraného každodenna k vznešenosti bytí.
Zatím se, když nebývá nejlépe, vydáváme k našemu stromu, abychom pouhými doteky si z něj brali novou sílu, víru a naději. Jak uprchává náš čas, jsme odhodláni rozplynout se v něm svým prachem na věky věků.
V Purkarticích v lednu 2008
9 názorů
tomu stromu by slušelo nějaké jméno, když toho s vámi tolik zažil.. ne jen Javor Klen.. :-) jinak jako místy nudná úvaha - těch míst bylo méně - ostatní text plynul pomalu a nenuceně.. odpočinul jsem si u četby.
Toníku, nádherné :-))) moc jsi mě potěšil, mám také svoje stromy - duby. O těch, které jsem vypěstovala přímo z naklíčených žaludů, pojednává moje dílo "Tři duby". Teď už jsou to čtyřicetileté stromy. Bylo zajímavé je sledovat od začátku, kdy měly první pětici listů... Obdivuji staleté velikány na hrázích rybníků - jeden z nich je na hrázi Boleveckého rybníka v Plzni :-))) posílám velký TIP, dík a pozdrav
Toníku, nádherné :-))) moc jsi mě potěšil, mám také svoje stromy - duby. O těch, které jsem vypěstovala přímo z naklíčených žaludů, pojednává moje dílo "Tři duby". Teď už jsou to čtyřicetileté stromy. Bylo zajímavé je sledovat od začátku, kdy měly první pětici listů... Obdivuji staleté velikány na hrázích rybníků - jeden z nich je na hrázi Boleveckého rybníka v Plzni :-))) posílám velký TIP, dík a pozdrav