Břízy

Bílé ruce bříz se sápou pavučinami roztrhlé oblohy

Kape z ní vlnící se, skoro neviditelná, krev mých děl

Tančí měkkce a něžně mezi mezerami vět

Neptám se kdo je učil, které múzy jim daly vlohy

Větve se pohybují v morbidním rytmu mrtvých těl

Nepoznajíce který sen vypadl z okna a přinesl květ

Květ barevnosti

A břízy pořád tupě stojí dál, jako špatný námět

Vláčně posílají zeschlé listy dál

A ty bloudí poštou větrných listonošů. Rozdíl je v tom

Že adresát je prach a tupé ostny železných vrahů. Musejí se sklánět.

Nápis obrňte si své duše na každém rohu hlídkuje jak slepý král

A stromy plaší neduživost lásky, přicházející hrom

Snažíš-li se schovat tvář, schovávej ji lépe než břízy

Jim přes bílý plášt

prosvítají

                             ...černé hříchy...