Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesamota
Autor
Niniel
Ležim ve svý posteli obklopená tmou ..
A za mejma dveřma sou dvě postavy,co na sebe zas řvou..
Proč jsem sama?A proč tu není máma??
Mám strach,prosím zůstaňte,
jsem jen dítě,prosím přestaňte!!
Ty hádky se nedají snést,
trhá mi to uši....
Já nedokážu se přes to jen tak přenést,
připadám si jak ryba na souši...
Neslyší mne,protože nechce slyšet!
Zase jen já a ty postavy,
jen já,pláč a samý dohady!
Dívám se do stropu
a slzy mi stejkaj po tváři...
Tak proč nezkusíte dohodu??
Sakra proč se dnes nic nedaří???
Vždyť není co zkazit..
Stačí málo,jen trošku se snažit!!
Jsem dítě a ptám se :
Co je to doma,doma,doma??
Podle mne jen slova,slova a zase slova...
Snad bát se,co příde příště??
A krčit se pod dekou,kdo to teď slíže??
Už nebaví mne plakat ..
Už nabaví mne říkat ..
Říkat,že jsem dítě,dítě se slzami ve tváři..
Dítě co nikam nepatří..
Padám stále níž a níž..
Proč to děláš?
Copak nevidíš?
Vím,jsem přebytečná a naobtíš,
ale nebojte mí rodičové,brzy budu blíž...
Blíž čemu??
Přeci tam nahoru,nebi vytouženému...
Zbyde jen konejšivé ticho a už žádné hádky..
Bude konec nešťastné pohádky..
Už žádný strach,pláč nebo slzy na polštáři ...
Dítě co volalo: Mami s kuráží...
Neslyšela,a tak nic mu nezbylo,
jen to nebe co se slitovalo ...
V paměti zůstane těm jenž ubližovali ..
Mají hřích ve svých hlavách..
Nezbaví se jich,
ted litují a říkají ach . ...
Pozdě litujete ...
Pozdě proklínáte ...
Sami sobě vinu dejte ...
Hezky se tu mějte ...
Utiš se maminko..Co?! Ty pláčeš???
Já nemám strach,ne snad malinko ...
Teď nepros mne,je pozdě ....
Copak nechápeš??
Odešla jsem a není cesty zpět!!!
Pamatuj : ŽIVOT JE JEN HRA,TAK NAUČ SE PRAVIDLA ...