Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFairie
07. 01. 2008
3
6
1284
Autor
Taira
Fairie
Záblesky majáků zmizelých říší...
žárovka zabliká nad stohem knih.
Slova se splétají jak hadi tiší -
čekají na život zrozený z nich.
Smět přečíst poselství... snad slíbí cestu,
co přes les povede k zakletému městu
ze země Pohádek, kde dneska není zítra...
zbloudilá myšlenka ze zbloudilého jitra.
Trpkost zimy v prvním sněhu,
v koutech ulic němý pel.
Vzpomínky na dávnou něhu
za maskou ze zrcadel.
V odrazu pohárů vítr list hledá.
Noci je pomálu a na dno si sedá
jak křídla motýlů, když plamen zebe...
tušení rozdílů a nehledání nebe.
6 názorů
Dost rozdrkocaný rytmus, ruší. Opět rým nebe-zebe... Existují lepší. Obsahově mě to míjí, přijde mi to jako střípky ze čtyř flašek, z nichž se někdo pokusil složit hrnek. Možná z toho půjde pít, ale nějak to není ono.
Tajemnost (doufejme, že nehraná) je vzápětí přebita tuctovými rýmy typu "nebe - zebe".
Me to prijde takove mysticke, bajne... podobne nalady jsem mival v dobach, kdy jsem citaval Tolkiena...
t* za pripomenuti