Milování na dálku II

     Když miluješ někoho,kdo žije v dáli, a nikdy osobně jste se nepoznali,
zdá se Ti vše jinak.

     Nevíš, jak by to bylo, kdybys mohl hladit a laskat to tělo, tu duši znát?
Foto máš! Ale miluješ představu,kterou sis vysnil. Kdo z nás neříká "sýr,"
aby se zalíbil.

      To není ten úsměv, který by Tě hřál, když kráčíte k sobě!
Neživí ten oheň, který by vzplál, z lásky opravdové, z lásky poznané,
a z lásky opětované.

     Je to jen "milování" na dálku, zahání v nás myšlenky smutné,
pomáhá nám zakrýt přetvářku, kterou mimikry zakrýváme.
Jiné lásky schopni nejsme, bojíme se.

                                      Přesto je to krásné!

Už nejsi tím ptáčkem s polámaným křídlem, je to tak,
že létáš jako krásný pták, napojen lásky vřídlem.

     Proto, měj mě i na tu dálku, byť podle obrázku - stále rád

     Já budu Tebe navždy v srdci mít, naučil jsi mne totiž znovu   m i l o v a t  .

                                             A co je víc?