funus v Horní Lhotě

extrovní oblek smrdí naftalínem
polštářek pod hlavu a papírové boty
už to má za sebou, všechno se uzavírá
ze země zeje černá vlhká díra

jako hrom vzdálený, zaduní kladivo
k provazům chlapi – ti, co mají sílu
povadlé kytky, dunivé hroudy jílu
kratičká modlitba a rychle na pivo

do tepla, na guláš, na panáka
z hnusného deště, který cáká
všichni si oddechnou, je to klika
že ještě žijí, vzpomenou nebožtíka

potom se rozcházejí opilí
s otázkou, kterou nevysloví
dál plyne čas nad jejich životy
kdo je teď na řadě, pán Bůh to ví

(11.ledna 2008)