Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVYČKÁVAVÉ ZOBECNĚNÍ
11. 01. 2008
2
6
2496
Autor
pupin
Myšlenky mi vězí kdesi v planetách
a venku v tmách
vyje malé,uvězněné štěně.
Je přísná noc,
co umlčuje němé
a potemnělé okno se dívá
očima vyděšeného mláděte.
Jsem uvězněna pláčem v čekání
spolu s mládětem tam venku
Zraněné myšlenky
se vrátily
a narazily na člověka,
který mě nechal být,
jak malé opuštěné zvíře.
Proč právě víře v opuštění
se rodí odpuštění
pro krásu?
6 názorů
ne,ne netvrdil - ale většina poezie zde(alespoń ,co můj záběr pojme) je prodchnuta smutky ,splíny a bezvýchodnem aaa...
Já znám i okamžiky,kdy se můžu roztrhnout štěstím - a hlavně to bych chtěla sdělovat,hlavně to...myslím,že smutku na světě dosti,předosti - myslíš,že stojí zato vyvlíct na světlo bóžé i ty skruchy?to přece stahuje...hlavně jde asi o to,aby to někumu něco řeklo,ať již v akémkoli popudu - aby tam byl ten přesah....holana taky miluju
To jsem snad netvrdil? Nevím, jestli opravdu. Nechám-li na sebe něco působit a sdělím to, neznamená to, že chci tomu cokolv ubírat zplošťujícími závěry. A nemusím nic dělat ani na pokyn.
Horavine,opravdu?
Trochu mám strach,že potřebujeme bolest,abychom psali básně - jsme-li drceni,vydáváme to nejlepší.....snažím se psát o kráse i ve jménu krásy,když proívám to krásnéa vidí to...pa
Prologu ani názvu nerozumím, ale nemusím ani nechci všemu rozumnět. Básnička je moc krásná a bolavá, jedna z nejsilnějších.
tak,tak...rozumím...tehdá mi bylo pětadvacet...tentokrát se situace trošku opakují,ale už k nim přistupuji tak zaníceně a absolutisticky...možná bych dospělá k tvé zralejší úvaze,kdybych to nechala ještě chvíli plynout... přišlo mi zábavné to sem teď prsknout...zdravím...