Písmák
Registrovat

Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přemýšlím...jemně mží...já vlastně nevím

13. 01. 2008
2
8
2304
Autor
těša

Malebné ruiny waleského kláštera

úchvatný obrovský monument mrtvým

odchody, návraty…přemýšlím za šera

přemýšlím…jemně mží…já vlastně nevím

 

k čemu je budoucnost, když nikdy nebude

jen jsoucno zůstává…přítomnost plyne

k čemu jsi, můj kdysi hýčkaný osude

jsou-li tvé cesty vždy nežli mé jiné?

 

odjel jsem od tebe…necítím zmar či žal

snad jen, že kameny padají z oken

boří se pomníky…prožrané od žížal

zůstává otisk jen spatřený okem

 

kam vítr povívá? domov či samota

jít pryč či zůstat tu...je mi to jedno

stejně se vzpomínka po čase zamotá

stejně zas červánky poránu zblednou

 

odcházím spokojen, přišel jsem, spatřil jsem

vítězit netřeba…nastává východ

slunce, jež neruší…bez libry na zítřek

nikdy přec nebude…včerejší ticho
Přečíst později Dílo do oblíbených Autor do oblíbených Další dílo autora Nechci Avíza
Seznam tipů Seznam oblíbených

8 názorů

Jarmila_Maršálová
26. 02. 2008
Dát tip
*/T
těša
26. 02. 2008
Dát tip
děkuju - za tuhle i ostatní kritiky a přeju hezké odpoledne, večer nebo jakoukoli jinou denní dobu.
a2a2a
25. 02. 2008
Dát tip
Vojto, už jen stručně, platí v podstatě to, co jsem psal u tvé rýmované básně, tuším, že se jmenovala Nesmysl života, či tak nějak. Vázaný verš zatím není tvá parketa, volný ti jde citelně lépe. Přesto však není marné zkoušet ho. je to dobrý trénink pro vnímání rytmu azvuku. Velmi a úzce subjektivně však dodám, že tvé pocitové vnímání je mi osobně velmi blízké, bylo kdysi mou součástí i ve formálním vyjádření a dodnes mu zůstávám snadno přístupný
těša
16. 01. 2008
Dát tip
díky; omlouvám se, ten kiks byl fakt solidní, nevyspání způsobilo nedostatek autocenzury, už jsem to opravil. Ta původní sloka tu holt zůstane v kritikách coby pomník všem blbům.
Lopata
13. 01. 2008
Dát tip
Tohle je ta fatální sloka, která kosí skoro celou báseň. Při vazbě první a třetí sloky si i při čtení nahlas nabiju na ústa. A vezmě-li člověk v úvahu, že to víceméně nečeká, je to osudové :-) chci pryč, chci zůstat tu…je mi to fakt jedno vzpomínky na domov… Kam vítr vane? stejně zas červánky po ránu vyblednou vzpomínky taky, jen…možná…snad…já ne On to totiž Krchovský píše bez těch škobrtnutí a je to pak znát. Čert pak vem obsah a použitá slova.
Fairiella
13. 01. 2008
Dát tip
Jaký problém v rytmu? Vidím ho možná trochu v "chci pryč, chci zůstat tu…je mi to fakt jedno"... ale jinak mi to pěkně plyne - stačí si to správně říct, moji milí... Téma... no doufám, že takový život není :( je z toho cítit pesimismus, ale oprávněný, podložený zkušeností... vyvolává to ve mně takovou vzdychající náladu... *
Lopata
13. 01. 2008
Dát tip
Ten rytmus je fakt mírně invalidní. A ono to strašně ruší. Přitom skladbu jsi zvolil dobře a když si to čtu, přímo mě báseň nutí jít dál, což je příjemný pocit. Jenže ke konci víc a víc klopýtám. Doporučuji vypilovat, aby se člověk mohl soustředit na to co píšeš a nemusel přemýšlet jak píšeš. (ale každopádně se podívám i na Tvé starší příspěvky)
brcalovezelena
13. 01. 2008
Dát tip
Nad tohle by bylo třeba sednout a poopravit seky. Místy je rytmus fakt mizerný a dost to kazí dojem, který by jinak byl asi dobrý, ptž něco tam je...
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru