Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJiž dávno...
15. 01. 2008
6
7
2721
Autor
Muamarek
Již dávno zobák krkavce
se nezatíná do paměti,
jež malátná, chce vyvracet
pravdy odporné jak sněti…
Již dávno žádné bušení
nerozráží ticho prázdna,
skleslost střídá vzrušení,
lež krále pravdu poloblázna…
Již dávno žádné „napořád“
zlověstně klované ve lži,
krápník z okapů smí hřát,
živý ač, je snadné nežít…
Již dávno, co směl lidský žal
pronikat do jiných myslí,
snad vysokou daň vybíral,
podmanivě nezávislý…
nerozráží ticho prázdna,
skleslost střídá vzrušení,
lež krále pravdu poloblázna…
Již dávno žádné „napořád“
zlověstně klované ve lži,
krápník z okapů smí hřát,
živý ač, je snadné nežít…
Již dávno, co směl lidský žal
pronikat do jiných myslí,
snad vysokou daň vybíral,
podmanivě nezávislý…
Již dávno zobák krkavce,
symbol Damoklova meče,
svou bolest nechce vyzvracet
ústy svého vypravěče….
Zbytečná, marná slova stesků, kde z blesků hrom a z hromu déšť se stává,
stékají na vyšlapanou stezku, už bez lesku jsou na lásku stará práva,
korodují, marná péče…
A jen listy sešlých jilmů,stékají na vyšlapanou stezku, už bez lesku jsou na lásku stará práva,
korodují, marná péče…
černé bělmo zašlých filmů,
jen to vše - jak voda steče…