Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa bruslích
16. 01. 2008
6
6
2371
Autor
Hesiona
Krok ...
... a krok
a krůček ...
a pod nohama led
a na nohou dva nože vratké,
co krájí můj strach na tisíc malých ...
Rukama tápu
do prostoru
Neboj se, říkáš,
držím tě,
jen kousek ještě ...
vidíš,
jde to ...
a dolů
,,, se prostě nekoukej.
Bojím se.
Mám pohled k zemi přimrzlý
a na rtech ostny ledu jsou mi
... ochranou ?
Bojím se ...
váhám, nejistá ...
Zkouším si krůčky
kluzkou plochou ... Drž mě!
Držíš ?
Máš pevné dlaně
a síla je v nich ...
cítím, vím to.
Otřepu ze rtů smítka jíní
- ten úsměv je vratký
jak mé kroky.
Tak věř mi přece,
a nehleď dolů,
dívej se jenom
do mých
očí ...
Bože můj, copak můžu sama ?
Sama ...
až do takové hloubky ?
A pak jen modro ...
šeď a modř,
co cestu moji spolykaly,
a její cíl teď schválně tají ...
... tak jedem ...
... spolu ...
Zdá se, milý, že jinak
se tam
nedostanu ...
... a krok
a krůček ...
a pod nohama led
a na nohou dva nože vratké,
co krájí můj strach na tisíc malých ...
Rukama tápu
do prostoru
Neboj se, říkáš,
držím tě,
jen kousek ještě ...
vidíš,
jde to ...
a dolů
,,, se prostě nekoukej.
Bojím se.
Mám pohled k zemi přimrzlý
a na rtech ostny ledu jsou mi
... ochranou ?
Bojím se ...
váhám, nejistá ...
Zkouším si krůčky
kluzkou plochou ... Drž mě!
Držíš ?
Máš pevné dlaně
a síla je v nich ...
cítím, vím to.
Otřepu ze rtů smítka jíní
- ten úsměv je vratký
jak mé kroky.
Tak věř mi přece,
a nehleď dolů,
dívej se jenom
do mých
očí ...
Bože můj, copak můžu sama ?
Sama ...
až do takové hloubky ?
A pak jen modro ...
šeď a modř,
co cestu moji spolykaly,
a její cíl teď schválně tají ...
... tak jedem ...
... spolu ...
Zdá se, milý, že jinak
se tam
nedostanu ...
6 názorů
a na nohou dva nože vratké,
co krájí můj strach na tisíc malých ...
Skvělé. (T)