Sněhová vločka...

hmm...je to už dlouho...co jsem t psala...ale asi nebudeš daleko....

Nemůžu si pomoct, ale i po dvaceti minutách, co tady dumám, cítím jen pocit marnosti,nesplněných snů, beznaděje a tichého odevzdání... *T

Ano,odpouštět se má jen těm,co si to zaslouží.To je moudré.*

diketak:..díky za tip.. ..a s tou druhou částí jsem váhala, byla u původní, trochu jiné verze, ale to by bylo na delší povídání... Pišta:..sorry..snách..snech..jsem už poněkud dlooooouho ze školy...a vůbec..píšu jen tak..a vůbec, co chceš po ženský..když jsou pro tebe podřadný, že se vůbec mnou zabýváš... a se životem máme asi dost různé zkušenosti...a abych tvý rady brala, bys musel přečíst více ode mně, protože každý má horší a lepší dny a hlavně různý... móc různý názory na spoustu věcí... Bezprizorný:..hmm..nudím tě? ..tak zkus čarodějku, apod. ..ale to tě asi taky bude nudit, taky radši na mně zapomeň...to bude nejlepší..! ...ale jinak díky za názory...aspoň člověk ví, že to tu nějak funguje... ...

nechápu, proč bylo nutné k závěrečné myšlence (která teda taky není nějak moc oslnivá) dojít přes tu kupu předchozího textu, který mi trochu zavání kýčem...a taky mě nudí

V "jejích snách"? Jo, a ti, co jsou smířeni, se povětšinou již "ve strachu" netřesou. Obecně vzato, rada: Jednak se naučit česky, a jednak opustit pole básnické homeopatie (tj. uplácání štangle textu za použití paměťového otisku myšlénky co šla nedávno kolem). Pak uvidíme.

Ten konec jsem nepochopil (jako ti co řeší, že se jim odpustí...), možná proto se mi zdá, že to tam je navíc. Za tu první část dávám tip.